Akademie věd žádá stát o více peněz, podle ní by to pomohlo i ekonomice

Vědecké týmy, které posunou hranice v léčbě rakoviny nebo navrhnou nové materiály v nanotechnologiích, by měl stát více zaplatit. Podle Akademie věd, která jednala na pražském sněmu, je financování excelentních badatelů i přínosem pro ekonomiku. Objevy posunou vývoj v technologiích, které se pak snadněji prodají na trhu. Stát by měl proto podle výzkumníků i v době finanční krize více investovat do bádání.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Drahoš | Foto: Marián Vojtek

V malé laboratoři Ústavu molekulární genetiky stojí na stolech zakryté mikroskopy. Vedoucí výzkumného programu Funkční genomiky Radislav Sedláček vysvětluje, jak vědci zkoumají geneticky upravené myši.

„Můžeme se na modely dívat jako na pacienta, který obejde veškeré sekce nemocnice a na konci má perfektní diagnózu, co ten gen vlastně dělá s různými fyziologickými systémy,“ popisuje Sedláček.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč by měl stát podle Akademie věd více investovat do výzkumu, zjišťovala Petra Benešová

Když laboratorním myším badatelé vypnou například jeden gen, u zvířete pak sledují, co se v jeho těle odehrává. Tento mezinárodní výzkum, který může pomoci při léčbě kardiovaskulárních nemoci, je chloubou Akademie věd.

Největší tuzemská organizace ale tvrdí, že pokud stát nepřidá více peněz do rozpočtu na základní provoz více než padesátky ústavů, podobné výzkumy budou spíše výjimkou.

„To, co musí instituci držet v chodu, by mělo být někde na úrovni 65 až 70 procent. To by odpovídalo civilizovaným zemím, například Německu. Připomínám, že u Akademie věd už to kleslo pod 50 procent celkového obratu,“ říká předseda akademie Jiří Drahoš.

Vědci kritizují stát za to, že na úkor Akademie věd dotuje průmyslový výzkum

Číst článek

Akademie věd, která hospodaří celkově zhruba s jedenácti miliardami korun, dostává ročně od státu přes čtyři miliardy. Ideální by prý bylo získávat o miliardu více. Podle jazykovědce a ředitele Ústavu pro jazyk český Karla Olivy není příliš problém ve výši dotací, ale v jejich rozdělování.

„Na druhou stranu chápu situaci státu, který v době všeobecné deprese asi nemůže vydávat najednou v jedné kapitole výrazně více. Jde o tu strukturu, jak se celkový rozpočet na vědu rozdělí. A tam si myslím, že by bylo potřeba se zamyslet nad tím, které části potřebujeme, které mají výsledky,“ přemítá Oliva.

Karel Oliva, ředitel Ústavu pro jazyk český | Foto: Alžběta Švarcová

Celkem stát ročně vydá na vědu 26 miliard korun. Dotace dostanou kromě Akademie věd také vysoké školy, rezortní ministerské ústavy nebo soukromé podniky.

Právě dotace pro průmysl, více než pět miliard korun ročně, vědci často kritizují. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jiřího Ciencialy ale dotace pro firmy v budoucnu klesnou. Naopak si polepší Akademie věd a školy.

„V roce 2015 podle prognóz a plánu do těchto organizací půjde 90 oprocent veškerých státních dotací a státní podpory,“ tvrdí Cienciala.

Celkové financování výzkumu by se v příštích letech mělo změnit, tak aby se neplatilo i bádání, které nemá žádné výsledky.

Petra Benešová, mka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme