Amazonští indiáni neměří čas a neznají slovo 'práce'
Britští a brazilští vědci zjistili, že některé indiánské kmeny, které žijí v jihoamerické Amazonii stejně jako před stovkami let, nemají vůbec abstraktní pojem o čase. Jazyk Amondawovů prý ani něco takového jako čas nezná.
Amondawové odlišují pouze jednotlivé události, neseřazené v "proudu času". Potvrzuje to etnolog Mnislav Zelený, který žil mezi amazonskými indiány delší dobu a jezdí za nimi už desítky let:
„Amazonští indiáni jsou zcela jiná kultura než ta naše západní. Mají úplně jiné hodnoty které jsou s našimi zcela nekompatibilní.“
Amondawové vůbec nepracují, a tak dle zásad, že jazyk kopíruje hodnoty, ani neznají slovo práce.
„Mají činnosti nutné k přežití. Práce by začala vyrábět, a tedy ničit životní prostředí, a proto oni nic nemají a nic nechtějí a k tomu ani nepotřebují hodnotit čas v proudu. Nemají potřebu počítat, nemají hodiny, měsíce ani roky,“ říká Zelený.
Amazonští indiáni čas měřit nepotřebují
Studie britských a brazilských vědců netvrdí, že by příslušníci zmíněného indiánského kmene nebyli schopni osvojit si pojem plynoucího času, ale nepotřebují to. Jeden z kritiků citované studie si myslí, že tito lidé znají abstraktní pojem "času", jen ho nevyjadřují v jazyce.
„Jejich pojem času je jakýsi kosmický čas veškerého dění na Zemi a pohybu na nebi. Mají období mýtické, tedy to dávné, a dnešní. Čas jako takový neodměřují žádní amazonští indiáni,“ upozorňuje etnolog Zelený.
Indiáni podle něj vědí o souvislostech pohybu slunce, sledují slunovrat, rovnodennost, východy a západy hvězd a souhvězdí, které pro ně mají návaznost na období zrání například určitých plodů palem.
„Chápou to, co je pro ně důležité, jako je střídání dešťového a suchého období, protože to je střídání bohatých chudých zdrojů potravy,“ dodává Zelený.
Příslušníci kmene Amondawa podle vědců ani neodkazují na svůj věk. Jako vodítko jim slouží změna jména podle různých etap života nebo podle toho, jaký status mají ve své komunitě.
Do života amazonských indiánů čím dál víc zasahuje civilizace, která spolu s jinými neduhy zavádí i počítání času,
„Nás žene čas vpřed, ale je nežene nic. My čas chápeme tak, že pořád něco chceme. Oni jsou spokojení tam, kde jsou, a nechtějí nic víc. Nikam se neženou, ale my je k tomu nutíme, a tak bohužel začínají počítat čas i peníze,“ vysvětluje etnolog Mnislav Zelený.
