Asie s Amerikou vedou patentovou válku. Hledají využití ‚zázračného‘ materiálu
Grafen představuje materiál budoucnosti. Je nejtenčí a zároveň nejpevnější, výborně vodí elektřinu a v přenosu tepla nemá konkurenta. Za jeho objev dostali v roce 2010 dva ruští vědci působící v Británii Nobelovu cenu, v praktickém využití nového materiálu ale Evropa silně pokulhává za ostatními konkurenty. Číňané mají nejvíc patentů a nezahálejí ani Američané.
Ve Spojených státech se grafenu věnuje mimo jiné společnost IBM. Její vědci například už před necelými dvěma lety vyvinuli první integrovaný okruh, který je na grafenu založený.
I když sami varovali, že k masové výrobě mají ještě velmi daleko, vzbudil jejich počin obrovský zájem. Firma IBM už si registrovala přes 130 různých patentů, které se využití grafenu týkají. To ji v celosvětovém měřítku řadí na druhé místo za jihokorejský Samsung.
Zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Vít Pohanka a asijská zpravodajka Kateřina Procházková informují o možnostech praktického využití grafenu
Přesto nejsou americké firmy tak aktivní jako čínské. Výzkumníci ve Spojených státech si zatím stačili nechat patentovat necelých 1800 grafenových aplikací, zatímco jejich čínští soupeři už hodně přes 2200.
Američané se ovšem nevzdávají. Například prestižní Massachusettský technologický institut už v roce 2011 oznámil zřízení zvláštního výzkumného centra. Bude sdružovat vědce z různých oborů, kteří se zaměří na společný úkol – najít co nejvíc možností praktického využití grafenu.
Bude ještě nějakou dobu trvat, než jejich práce přinese výsledky. Je ale zřejmé, že výzkum grafenu berou v Americe velmi vážně.
Výzkum provází přísné embargo
Od objevení nejpevnějšího známého materiálu uplynulo teprve deset let, asijské země ale rozhodně nemarnily čas a na využití této formy uhlíku si už registrovaly tisíce vynálezů. Nejvíce patentů na projekty s grafenem mají čínští vědci, na třetím místě je další asijská ekonomická velmoc Jižní Korea.
Ve výzkumu jsou nejaktivnější jihokorejské univerzity a jejich vědecké týmy. Na náročné bádání mají peníze díky sponzorům, jako je například právě firma Samsung, která si na výrobky z grafenu registrovala nejvíce patentů na světě.
Jihokorejskou firmu samozřejmě láká multifunkční využití nového materiálu. Grafen se dá použít do televizních obrazovek, tranzistorů, solárních článků nebo i na umělé svaly. O svých vynálezech ale firmy většinou nechtějí mluvit a na výzkum je uvaleno přísné embargo.
O uplatnění grafenu v elektronice, medicíně a ve vývoji nových materiálů se zajímají také čeští vědci. Například na Univerzitě Palackého v Olomouci zkoumají použití grafenu v mikroskopické technice.
„Grafen zkoušejí použít na extrémně ostré hroty takzvaných atomových mikroskopů, které jsou schopné pozorovat povrch materiálu s rozlišením velice malým, s rozlišením jednotlivých atomů,“ přibližuje profesor Václav Bouda z ČVUT.
Na grafenu je podle něj velmi zajímavé především to, že na rozdíl od jiných materiálů mají jeho elektrony nulovou hmotnost a pohybují se téměř rychlostí světla.
„K tomuto jevu by totiž podle dosavadních znalostí mělo docházet jen ve vesmíru v okolí černých děr. To by nám pak mohlo umožnit studovat to prostředí přímo doma na laboratorním stole,“ dodává.
