Ať se jedná o vlákna nebo detektory, nanotechnologie dávno nejsou jen představou z budoucnosti

Kontroly zboží na překladištích a hranicích by v budoucnu mohly být ještě důkladnější. Obří nákladní kontejnery by celníci prohlíželi pomocí modernějších detektorů. Díky nanotechnologiím by rychleji odhalili podezřelý obsah. Nanovlákna se zase uplatní při vývoji onkologických léků.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nanotechnologie | Foto: Free Digital Photos, Victor Habbick

Na bezpečnostních materiálech pracovali čeští vědci z akademických ústavů a vysokých škol v rámci celonárodního programu Nanotechnologie pro společnost. Stát na celý program poslal více než jeden a půl miliardy korun.

„V rámci projektu jsme zkoumali scintilační materiály, což jsou materiály, které umí zviditelnit neviditelné gama záření,“ popisuje Martin Nikl z Fyzikálního ústavu projekt, na kterém se podílely výzkumné týmy z Akademie věd a vysokých škol.

Přehrát

00:00 / 00:00

Novinky o nanotechnologiích přinesla reportérka Petra Benešová

„V moderních technologiích se vlastně prozařuje kombinovaným zdrojem, kde je rentgenové záření a tepelné neutrony, a na druhé straně detektor. Z těchto dvou informací si zařízení skládá informaci o tom, co by tam asi mohlo být. V momentě, kdy je zjištěno cokoliv podezřelého, přístroj zahlásí podezření a záležitost se zkontroluje,“ vysvětluje princip detekce Martin Nikl.

Nanovlákna se stále častěji používají v moderních technologiích a materiálech. V rámci celonárodního programu Nanotechnologie pro společnost se uplatnily například i při vývoji onkologických léků nebo v textilním průmyslu.

Výrobu nových materiálů z mikroskopických nanovláken vyvinul vědecký tým Technické univerzity v Liberci pod vedením profesora Oldřicha Jirsáka. V USA a Japonsku se například prosadila liberecká firma Elmarco, která vyváží přístroje na výrobu nanovláken.

Stát v programu Nanotechnologie pro společnost podpořil velké množství projektů, řekl místopředseda Akademie věd Jan Šafanda.

„Program běžel od roku 2006 až do minulého roku. Během programu bylo uděleno 38 projektů a peníze na jeden projekt byly skutečně obrovské, takřka 40 miliónů korun,“ říká Šafanda.

Z nanotechnologií se rázem stává perspektivní výzkumný obor. Díky podpoře průmyslu by se některé novinky mohly dostat do běžného života. V tomto odvětví navíc v Česku podniká více než stovka firem.

Petra Benešová, Maňourová Anna Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme