Bakterie s arzenem mění pohled na možnosti mimozemského života

Na Zemi existuje zcela nová forma života, která obsahuje prudce jedovatý arzen. Oznámili to vědci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír. Věda možná přehodnotí svůj pohled na podmínky života v jiných světech.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mgr. Antonín Vítek | Foto: Khalil Baalbaki

Bakterii, jejíž DNA je v rozporu se vším, co dosud bylo známé, objevili v kalifornském jezeře Mono.

Antonín Vítek z Akademie věd ČR ve Světě o deváté připustil, že ho informace sice překvapila, ale na druhou stranu je logická. „Nejde úplně o nový druh bakterie – prostě měla tu smůlu, či výhodu, že žila v prostředí solného jezera, které obsahovalo relativně málo fosforu.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Antonín Vítek z Akademie věd ČR ve Světě o deváté

„Když jí američtí vědci izolovali, udělali zajímavý experiment. Začali jí pěstovat v roztoku, který neobsahoval vůbec žádný fosfor, ale naopak obsahoval určité množství arzen, resp. Arzeničnanu, což je pro normální živočichy na Zemi nebezpečný jev.“

„Pokud se podíváte na Mendělejovu tabulu, tak arzen je ve stejném sloupečku jako fosfor – a ten je důležitý prvek pro život vůbec,“ připomněl Vítek s odkazem, že jednotlivá patra známé šroubovice DNA jsou provazována právě fosforečnanovým zbytkem, tedy sloučeninami fosforu a kyslíku.“

Laboratoř | Foto: Stockbyte

Podle Vítka to ukazuje, že život má vlastnost vždy vyplnit určitý prostor. „Když odeberete bakterii, která byla zvyklá na určité množství arzenu ve svém prostředí, fosfor a dáte jí jenom arzén, tak ona si ho zabuduje do svého chemismu.“

„Vědci musí hledat i tam, kde původně nechtěli. Musíme být připraveni na to, že život v jiných světech může být založen na zcela jiných principech, “ zdůraznil Vítek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Také Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd neprojevil v Ozvěnách dne nad bakterií překvapení

Poukázal při tom na zkoumání podmínek vhodných pro život na Marsu. „Musí se sebrat všechny možné i nemožní údaje o prostředí. Vědci se musí pokusit nic nepřehlédnout.“

Neočekávané, ale nikoli převratné

Také Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd neprojevil v Ozvěnách dne nad bakterií překvapení. „Jde o to, že arzén nahrazuje v dědičné informaci atomy fosforu. A to není příliš překvapivé, protože arzén, který je v periodické tabulce hned pod fosforem má podobné elektronické uspořádání i vlastnosti.“

„Nijak to nemění charakter genetického kódu. Je to zajímavé, je to neočekávané, ale nevidím to jako nějaký naprosto převratný objev,“ poznamenal Pačes. „Ukazuje to na zvláštní diverzitu (rozmanitost – pozn. red.) života.“

„Není to žádná nová forma života. Je to něco podobného jako byla náhrady uhlíku křemíkem při vývoji umělých hmot. Tady je to podobné, akorát to neudělal člověk, ale bakterie,“ poznamenal závěrem Václav Pačes.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme