Dobrá kardiovaskulární výkonnost nám zřejmě dává víc než jen schopnost doběhnout ranní tramvaj a nezadýchat se. Podle nové studie totiž v mladším dospělém věku souvisí se zvýšenou inteligencí a lepšími poznávacími schopnostmi.

Tento článek je více než rok starý.

0:00 1. prosince 2009 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Schopnost mozku adaptovat se na nové situace, prostředí nebo následky poranění se označuje jako plasticita mozku. Studie na pokusných hlodavcích naznačují, že plasticitu mozku ovlivňuje fyzická kondice. Důležitá je především výkonnost kardiovaskulárního systému neboli aerobní kondice, která ukazuje, jak kvalitně srdečně-cévní soustava zásobuje tkáně kyslíkem. U hlodavců větší výkonnost kardiovaskulárního systému zlepšuje paměťové funkce, zvyšuje hustotu neuronů a chrání mozek při poraněních. Pozitivní vliv aerobního cvičení na duševní schopnosti lidí dokázalo několik studií, kterých se účastnili děti a staří lidé. Výsledky studií, které se jím zabývaly u lidí v mladším dospělém věku, ale byly až dosud rozporuplné.

Americko-švédský tým vědců využil údaje o fyzické kondici, inteligenci a poznávacích schopnostech všech švédských mužů, kteří se narodili v letech 1950 až 1976, a ve věku 18 let zahájili vojenskou službu. Celkem tak získali informace o více než 1 200 000 mužů, mezi nimiž bylo přes 3000 dvojčat. Výsledky studie ukázaly, že lepší kardiovaskulární výkonnost souvisí s vyšší inteligencí a úspěchem v různých typech poznávacích testů. A co víc, její vliv přetrvává i do pozdějších let života. Muži s vyšší výkonností kardiovaskulárního systému dosahovali po skončení vojny vyššího vzdělání a socioekonomického statusu. Naproti tomu svalová síla podle výsledků studie žádný vliv na duševní schopnosti nemá.

Díky tomu, že se studie zúčastnilo několik tisíc dvojčat, mohli vědci také zhodnotit vliv prostředí na kardiovaskulární výkonnost a inteligenci. Zjistili, že rozdíly mezi dvojčaty se dají geneticky vysvětlit jen z malé části, zatímco individuální vliv prostředí k nim přispívá z více než 80 %. Podle autorů výsledky studie hovoří jasně: pokud chceme mít vzdělané národy, měli bychom začít podporovat fyzickou aktivitu dětí a mladších dospělých.

Zdroj: PNAS

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít