Největší urychlovač částic na světě ve švýcarské Ženevě se na dva roky zastaví. Pýchu Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) obsluhuje několik vědeckých týmů z celého světa, mezi něž patří i Stanislav Němeček ze sekce elementárních částic Fyzikálního ústavu Akademie věd, podle nějž budou mít i během odstávky vědci plné ruce práce.

15:15 17. února 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Tato dlouhodobě plánovaná odstávka je určena především k tomu, aby se dosáhlo původně plánovaných energií. Během prvních tří let se protony srážely s energií v podstatě poloviční 4 TeV proti navrhované 7TeVové energii,“ říká Stanislav Němeček.

Všechna propojení supravodivých magnetů se budou během odstávky připravovat, aby zvládla zvýšený proud odpovídající zvýšené energii.

„Pří srážce aut se nemůže stát, že se srazí dvě auta a po srážce jich bylo deset. Zatímco při srážce dvou protonů se poté vytvoří tisíce nových částic. A kolik těch částic a jaké mohou vzniknout, záleží právě na původní energii,“ vysvětluje Němeček, proč je plánované navýšení energie důležité.

Během dvouleté odstávky urychlovače ale vědci rozhodně nebudou zahálet.

„Dosud nashromážděná data, která představují asi 700 roků sledování vysoce kvalitních filmů, budou muset být zanalyzována a všechny dostupné výsledky vytaženy. Výsledky, které byly oznámeny loni 4. července, se zakládaly na pouhé čtvrtině dat, jež jsou nyní k dispozici,“ dodává fyzik Stanislav Němeček.

Pavel Polák, David Bernardy Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít