Blízko černých děr mohou obíhat planety podobné Zemi, ukázaly výpočty českých fyziků

Kolem supermasivní černé díry by mohly obíhat planety podobné Zemi. Výpočty olomouckých a opavských fyziků naznačují, že představy o existenci mimozemského života ze známého filmu Interstellar nemusí být daleko od pravdy. Výsledky jejich měření vzbudily velký rozruch i v zahraničí.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Uprostřed naší Galaxie sídlí supermasivní černá díra

Uprostřed naší Galaxie sídlí supermasivní černá díra | Foto: NASA

„O filmu mi říkal můj syn, který na něj šel se svými spolužáky a říkal, že to bylo docela zajímavé cestování k černé díře. Jsem fyzik a černé díry mě zajímají, proto jsem se na to šel podívat,“ říká kvantový fyzik Tomáš Opatrný.

Film ho společně s kolegy přiměl zkoumat možnost existence mimozemského života. Jejich výpočty potvrdily, že kolem supermasivní černé díry by mohly obíhat planety podobné Zemi. Vyšli z toho, že na Zemi je život možný díky horkému Slunci a chladné obloze.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tým fyziků z Olomouce a Opavy zkoumá podmínky života v blízkosti černých děr. Více v reportáži Blanky Mazalové

„Poblíž černé díry by to bylo právě naopak. Bylo by tam studené Slunce, ale poměrně teplá obloha. Nás zajímalo, jak moc teplá a kolik energie by se tam dalo využít,“ vysvětluje Opatrný.

Výpočty podle relativisty Lukáše Richterka ukázaly, že zásadní pro trvalý život je rotující černá díra: „Kdyby černá díra rotovala, tak můžeme jít s planetou k černé díře blíž a energie, kterou by šlo takto získat, by byla zajímavější.“

První nástřel článku v online mezinárodním vědeckém archivu vyvolal okamžitě mezi kosmology ve světě velký ohlas. Výsledků výzkumu si všímá časopis New Scientist, kde je dokonce komentuje přední americký teoretický fyzik Lawrence Krauss.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mohou být v okolí černé díry planety podobné zemi? Na otázku odpovídá Jakub Rozehnal, vedoucí Štefánikovy hvězdárny v Praze

O planetách v okolí černé díry se dosud nic neví. „Nebylo by to zas tak velkým překvapením. Před téměř 20 lety byly objeveny planety, které obíhají okolo pulsarů – neutronových hvězd, které jsou vývojově příbuzné s černými dírami,“ říká Jakub Rozehnal, vedoucí Štefánikovy hvězdárny v Praze.

„Černé díry vznikají při obrovských explozích hvězd. Otázka je, jestli se může život na takových planetách rozvinout, jestli na to má dostatek času.“

Černá díra je objekt, který svou vlastní gravitací přitahuje své vlastní světlo. „Světlo je nejrychlejší dopravní prostředek ve vesmíru. Proto cokoli, co se dostane pod jistý horizont událostí, se nemůže z černé díry dostat zpátky,“ dodává Rozehnal.

Blanka Mazalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme