„Nemyslím si, že to povede k nějakému fatálnímu přerušení spoluprací mezi kolegy z Čech a celé Evropské unie a z Británie. Ony se ty cestičky najdou. Ale bude to obtížnější, bude tady handrkování o peníze a určitě to nějaké ztráty přinese,“ uvažuje bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes.

Upozorňuje, že do problémů se dostane také sama Velká Británie, která nebude moci čerpat z fondů Evropské unie.

Jaderný fyzik František Janouch, který žije ve Švédsku, připomíná, že v řadě zemí unie se vědci zabývají společnými mezinárodními projekty. Spolupráce s Británií teď podle něj bude o poznání složitější.

„Možnost získávat granty, pracovat ve všech laboratořích, jezdit bez pasu a víz – to všechno jsme si za poslední čtvrtstoletí nebo více odvykli. Evropa byla zkrátka považována za jeden velký celek, kde se dělal vědecký výzkum a kde nebyla žádná omezení,“ zdůrazňuje.

Podle Bělobrádka by mohl mít brexit dopad na některé programy pro studenty, například Erasmus. Záležet to prý bude na dalších jednáních mezi Británií a Evropskou unií.

„Byl bych rád, aby pokračoval volný pohyb osob, zboží. Aby mohli naši vědci jezdit do Británie a britští sem bez nějakých administrativních překážek jako doposud, kdy jsou součástí Evropské unie, ale uvidíme. Jsou na to dva roky vyjednávání. Myslím, že v tomhle smyslu by se nic zásadního měnit nemělo a doufám, že vyjednavači k tomu přistoupí,“ dodává.

Británie se ve čtvrtečním referendu rozhodla opustit Evropskou unii. Podle konečných výsledků pro brexit hlasovalo 51,9 procent voličů, pro setrvání v unii 48,1 lidí. K volebním urnám přišlo 72 procent registrovaných voličů.

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít