Britský vědec se stal prvním člověkem nakaženým počítačovým virem
Britský profesor Mark Gasson z University of Reading je prvním člověkem na světě, který se nakazil počítačovým virem. Před časem si nechal pod kůži na zápěstí implantovat speciální počítačový čip. Ukázalo se ale, že je zavirovaný.
Doktor Gasson zkoumá možnosti propojení mezi živým organismem a počítačovými systémy. Do levého zápěstí si loni nechal implantovat čip pro identifikaci na radiové frekvenci (Radio Frequency Identification, RFID), který mu umožňuje otevírat bezpečnostní dveře univerzity nebo odblokovat klávesy na mobilu.
„RFID čipy se dříve implantovaly třeba zvířatům. Pomáhaly je identifikovat, když se ztratily - naskenovali jste zvíře a získali jeho číslo. Ale tato technologie se za posledních pět deset let velmi vyvinula, teď už to jsou spíš malé počítače. Umí uchovat informace, manipulovat jimi a podobně,“ řekl pro BBC Gasson, který má stále v ruce čip.
O čipových implantátech jsme na Rádiu Česko hovořili s Václavem Jirovským z ČVUT.
Při testech však implantát nepracoval, jak by měl. Expert, který se výzkumem čipových implantátů léta zabývá, teď upozorňuje na nebezpečí, která s sebou nová technologie nese.
„Identifikační čipy se používají už dlouho. Třeba u mýta - ta krabička, je v podstatě také identifikační čip. Co se týká jejich implementace do tkáně, používá se to často u zvířat i v České republice,“ řekl na Rádiu Česko vedoucí Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství Václav Jirovský z ČVUT.
Budoucnost implementace identifikačních čipů
Co se týče budoucnosti implementace identifikačních čipů, podle něj dosáhne jisté saturace. „Dejme tomu, že budeme schopni dělat inventuru pomocí čteče RFID čipů, ale že bychom označkovali všechny lidi, to si myslím, že tak daleko to nepůjde,“ uvedl.
Velký nárůst čipových technologii můžeme podle něj pozorovat v medicíně. „Třeba pro použití dnes velmi známé a pokročilé analýzy tlustého střeva. Místo absolvování různých vyšetření, spolkneme tabletu a na kameře si lékař prohlédne celou cestu tlustým střevem. Další aplikací čipů v medicíně jsou klasické kardiostimulátory,“ přiblížil.
Americké firmy si řadu čipů nechávají z ekonomických vyrábět v Číně. Bojí se ale, že Číňané do čipu voperují další strukturu, která bude tajně pracovat pro ně.
„Tento problém se řeší už dlouho v bezpečnostních kruzích v USA, aby struktura těch čipů nebyla narušena nějakou další přidanou strukturou, která by umožnila výrobci ty čipy například zcela odstavit,“ vysvětlil Václav Jirovský z ČVUT.
