Britští vědci odhalili dosud neznámé podrobnosti o příčinách mozkové mrtvice

Tým vědců z University of Manchester rozkryl přesné souvislosti mezi obrannou reakcí těla na poškození mozku a záchvatem mrtvice. Tento objev by mohl vést k vývoji nových léků při léčbě následků cévní mozkové příhody, možná i její prevence.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Molekuly, věda, mozek | Foto: jscreationzs

Jedním z vědeckého týmu, který se podílel na studii vydané v prestižním vědeckém časopise PNAS americké Akademie věd, je i David Brough.

„Při mozkové mrtvici nebo jiném poškození mozku tělo často reaguje způsobem, který ten problém ještě zhorší. A my jsme objevili přesné metabolické pochody, kterými imunitní systém mozek poškozuje. Až doposud jsme nevěděli, jak k tomu dochází," řekl Českému rozhlasu David Brough.

Studie poukazuje na konkrétní imunitní reakce, na které by se mohla nově vyvinutými léky zaměřit. V budoucnu by se těmito léky mohla cévní mozková příhoda i léčit.

Profesor Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR v reakci na studii britských vědců podotýká, že by mohly pomoct i existující léky, které potlačují záněty.

Léky proti zánětům jako prevence

„Bylo by rozumné začít zkoušet použití protizánětlivých léčiv, jako je například aspirin, ibuprofen nebo nějaké podobné poměrně jednoduché prostředky. Jestli si nemýlím, tak z nějakých epidemiologických studií už dříve vycházelo, že právě užívání těchto protizánětlivých prostředků má ochranné účinky při prevenci nebo předcházení cévní mozkové příhodě, ale i kupodivu řadě jiných závažných onemocnění,“ vysvětluje Hořejší.

Ústředním objevem jsou látky, konkrétní typ inflamazómů, které vyvolávají zánět. Ten je v tomto případě obrannou reakcí těla, jež podle Václava Hořejšího organismu spíše přitíží.

„Někdy se zkrátka stane, že zbraně imunitního systému, jako v tomto případě zánětlivá reakce, jsou dvousečné. Ve většině případů jsou užitečné, ale když se aktivují nepatřičným způsobem, tak vedou k takzvaným imunopatologickým reakcím, to znamená k sebepoškozování organismu,“ dodává.

Ročně jen v Česku cévní mozková příhoda postihne přes 35 tisíc lidí. Až třetina z nich zemře a třetina má trvalé následky.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme