Brněnští vědci se s třítýdenním zpožděním vrátili z Antarktidy. Mise byla úspěšná
S třítýdenním zpožděním se z Antarktidy vrátili domů vědci z Masarykovy univerzity v Brně. Pobyt na polární stanici si museli prodloužit, protože se zkomplikovala jejich plánovaná přeprava do Jižní Ameriky. Vědci pobývali na Mendelově polární stanici na ostrově Jamese Rosse. Výzkum se soustředí na takzvané antarktické oázy, místa, ze kterých ustoupil ledovec.
Jeden z vědců, profesor Miloš Barták z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, v Ozvěnách dne upřesnil, že v komplikacích při návratu brněnských vědců z Antarktidy hrálo roli vice faktorů.
„Našim hlavním přepravcem na cestě zpět do Jižní Ameriky a potažmo do Evropy byla argentinská armáda a její vzdušné síly. A vlivem několika neočekávaných klimatických změn, nedostupnosti ostrova kvůli velké přítomnosti mořského ledu a ker, nemohl včas doplout ledoborec, který vezl palivo nutné pro vrtulníkové lety. Ty pak byly odloženy o jeden až tři týdny,“ přiblížil.
Hostem Ozvěn dne byl jeden z vědců, kteří se vrátili z polární stanice v Antarktidě, profesor Miloš Barták z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
Mendelovu polární stanici na ostrově Jamese Rosse brněnská univerzita provozuje už pět let. Brněnský tým vědců na ní pobývá v době antarktického léta, tedy v době, kdy je v Česku zima. Podle profesora Bartáka měl program poslední vědecké mise tradičně dlouhodobé projekty.
„Jako je výzkum klimatu ostrova Jamese Rosse, výzkum ubývání ledovcové hmoty, dále se soustředil na vliv uměle navozeného oteplení přízemní vrstvy atmosféry na rozvoj vegetace na ostrově,“ přiblížil.
Dodal, že kromě těchto tradičních disciplín, brněnská fakulta ještě zavedla nové programy. „Jako program parazitologie ryb. Dalším novým odvětvím bylo měření koncentrace rozpuštěného kyslíku v antarktických jezerech a v neposlední řadě tam byl dán důraz na odběr vzorků, které budou použity pro analýzu koncentrace těžkých kovů v lišejnících a spodních substrátech z Antarktidy,“ upřesnil.
Podle profesora Bartáka byla nejnovější výprava také výjimečná. „Expedice měla jeden výrazný atribut, byla totiž nebývale mladá. Velkou část tvořili mladí doktoranti a postdoktoranti. A to navedlo do expediční práce mladistvého ducha a optimismus, takže všichni se zhostili vědeckých úkolů beze zbytku a vědecký plán byl splněn,“ dodal.
