Vědci z National University of Ireland studují imunitní systém bezobratlých živočichů a došli k názoru, že hmyz reaguje na mikrobiální infekce stejným způsobem jako člověk. Navzdory evoluční propasti 400 milionů let jsou si totiž imunitní buňky lidí a hmyzu strukturálně i funkčně velmi podobné. Hmyz a člověk také produkují stejné typy molekul, které se navazují na povrch buněk a umožňují jim nevítaného hosta v organismu zlikvidovat.

Mušky drozofily a můry zavíječi nebo lišajové by proto mohly být ideálními organismy pro testování nových typů antimikrobiálních léčiv. V současnosti se hmyzí larvy využívají jen v předběžných studiích, jejichž výsledky se pak dále ověřují na pokusných myších. Vědci se domnívají, že rozsáhlejší využívání hmyzu by mohlo "spotřebu" myší snížit až o 90 %. Proces by se také výrazně urychlil. Místo 4 až 6 týdnů testování na myších by k získání výsledků u hmyzu stačilo pouhých 48 hodin.

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít