Budu chtít pro Akademii věd víc peněz, říká Drahoš. Instituci chce vést do roku 2017
Čeští vědci si dnes opět do vedení Akademie věd zvolili chemika Jiřího Drahoše. Na Akademickém sněmu v Praze pro něj podle očekávání hlasovala většina výzkumníků. Drahoš by měl instituci vést až do roku 2017. Jeho zvolení ještě projedná vláda a následně jmenuje prezident.
V dalším čtyřletém období do roku 2017 se chce předseda zaměřit na konkrétní témata, kterým se budou vědci věnovat. „Do tří hlavních témat – hranice poznání, proměny společnosti a globální výzvy a nové materiály a technologie – bychom rádi integrovali daleko víc týmů,“ vysvětlil Drahoš.
Když profesor Jiří Drahoš přebíral před čtyřmi lety od Václava Pačese vedení Akademie věd, tvrdil, že financování ústava není dobré a že ekonomická krize příliš českému výzkumu neprospěje.
„Z tohohle pohledu jsem byl vlastně špatný předseda, protože během mého šéfování Akademii věd, klesl rozpočet Akademie věd zhruba o 600 milionů korun. Mezi rokem 2009 a příštím rokem je to prakticky 650 milionů korun,“ vysvětluje Drahoš.
O co bude usilovat Jiří Drahoš v případě, že se stane opět šéfem AV, zjišťovala reportérka Petra Benešová
Dříve bádal v Ústavu chemických procesů a letos dostal medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy. Příští rok by měla mít největší výzkumná organizace s desítkami ústavů rozpočet zhruba 4,4 miliardy korun. V následujících letech 2014 a 2015 se předběžně počítá s rozpočtem o dvě stě milionů vyšším.
„Méně než 50 procent dostáváme jako dotaci od státu a zbytek si sháníme, vysoutěžíme, vyděláme. Vláda by měla jednak začít zvažovat určité navyšování rozpočtu na vědu a výzkum a za druhé by měla lépe rozdělovat peníze v rámci rozpočtu. Nepodporovat třeba tolik firemní výzkum, ten si mají firmy podporovat samy,“ říká Drahoš.
Vláda a její Rada pro výzkum, vývoj a inovace opakovaně připomínala, že chce v budoucnu podporovat výzkum, který přináší výsledky. „Hodnotit výsledky a financovat je, neznamená, že je takto možné hodnotit a financovat instituce,“ poznamenal ředitel Filosofického ústavu Pavel Baran.
Stát chce financovat ty oblasti - jako jsou například nové materiály, nové obnovitelné zdroje - ve kterých jsou čeští vědci úspěšní. I po Akademii věd stejně jako po jiných institucích se proto žádá, aby více spolupracovala se soukromým sektorem.
„Budeme muset financovat to, na co máme. A začneme od toho nejlepšího a někde bude čára. Zároveň potřebujeme stimulovat průmysl, aby více využíval výsledky výzkumu,“ upřesňuje místopředsedkyně vládní Rady Miroslava Kopicová.
Vědci také čekají na nová pravidla, podle kterých by se měla hodnotit a platit jejich práce ze státního rozpočtu. Tu současnou metodiku Akademie věd opakovaně kritizovala.
