CERN opět spustil obří urychlovač částic. Vědci budou zkoumat temnou hmotu
Největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě je po dvouleté přestávce opět v provozu. Oznámila to Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN). Velký hadronový urychlovač (LHC), jak se zařízení nazývá, byl před dvěma lety odstaven kvůli modernizaci.
Obří přístroj dokáže simulovat podmínky panující v těsně po zrodu vesmíru. Před časem se pomocí urychlovače podařilo potvrdit existenci do té doby jen hypotetické částice známé jako Higgsův boson. Po modernizaci zařízení chtějí vědci LHC využít k dalšímu řešení záhad vesmíru.
Zařízení bylo odstaveno v únoru 2013 kvůli modernizaci a navýšení výkonu. Nyní bude možné provádět srážky částic o síle až 13 teraelektronvoltů (TeV), dosud to bylo pouze sedm TeV.
CERN opět spustil obří urychlovač částic. Na podrobnosti se Radiožurnál ptal Jiřího Dolejšího z Ústavu částicové a jaderné fyziky Univerzity Karlovy
Původně CERN zvažoval, že maximum bude 14 TeV, ale kvůli snaze minimalizovat pravděpodobnost technických závad a chyb se rozhodl výkon snížit.
„Po technické přestávce, kdy se tam přidala spousta nové elektroniky, diagnostiky, je tam lepší vakuum, budeme těm možným funkčním limitům urychlovače blíže. Budeme teď o pouhý jeden teraelektronvolt od návrhové energie,“ říká Jiří Dolejší, vedoucí Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
V nadcházejících letech se nejprve zaměří na získávání důkazů existence takzvané temné hmoty a informací o jejím složení. Temná hmota, která podle předpokladů expertů obklopuje galaxie, je neviditelná, neboť neodráží světlo.
Důkazy o její existenci vycházejí z gravitačních sil, kterými na planety a hvězdy působí. Spolu s temnou energií pak zaujímá odhadem 95 procent vesmíru.
LHC tvoří kruhový tunel o obvodu 27 kilometrů umístěný v hloubce 50 až 150 metrů pod zemí. Nachází se na území mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku. Pracovat začal v roce 2008.