Češi se naučili patentovat svoje nápady. Stále častěji se prosazují i v zahraničí

Na 2500 Čechů si vloni patentovalo svůj nápad. Čeští vědci a vynálezci se navíc stále častěji prosazují i za hranicemi. Konkurence je ale veliká - každoročně se po celém světě přihlásí více než dva a půl milionu patentů. Prvenství připadá Číně, následují Spojené státy americké a Japonsko.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výroba nanovlákna | Foto: Filip Jandourek

Jaromír Volf je profesor, doktor věd a také vynálezce. Svoje nápady si nechal dokonce i patentovat.

V 90. letech přišel se světovou novinkou, takzvaným plantografem. Přístroj na měření tlaku se dnes využívá ve zdravotnictví nebo třeba ve sportovním odvětví. Podle Jaromíra Volfa je ale využití přístroje mnohem větší.

„Teď ho používáme i pro měření pneumatik, čili jakým způsobem vlastně pneumatika dosedá k vozovce. U sportovců, když se odráží, jestli ty síly směřují skutečně tam, kam mají. Měří se i stavy po mrtvicích nebo jiných úrazech,“ vysvětluje Volf.

Přehrát

00:00 / 00:00

Čeští vynálezci se stále častěji prosazují se svými nápady v zahraničí. V jakých oblastech se jim daří, zjišťovala Zuzana Švejdová

Patenty mu zaručují, že jeho nápad nikdo nezneužije. Pojistit si ho nechal i v zahraničí.

„Máme jeden evropský patent a pak máme ruský patent. Řada států, kde to patentujete, si dělá svoje vlastní patentové rešerše a to všechno musíte platit. Evropský patent vás přijde asi na čtvrt milionu,“ vypočítává Jaromír Volf.

Patent se navíc musí udržovat v platnosti. Každý rok proto vynálezci platí poplatky - od pár tisíc až po desetitisíce korun. Přesto lidí, jako je Jaromír Volf, přibývá. Jen loni udělil Úřad průmyslového vlastnictví v Česku 2500 patentů a užitných vzorů, potvrzuje jeho ředitel Josef Dvornák.

„Ten nápad patentů je stále vzrůstající a samozřejmě rok od roku se liší. Celkem dlouhodobě pozorujeme, že odvětví, která nejvíc přihlašují, jsou například organická chemie, doprava, skladování a transport, měření, optika a fotografie.“

Ne každou žádost ale úřad posvětí. Ze zaslaných přihlášek projde jen zhruba polovina.

„Většina těch odmítnutých nesplňuje některé z kritérií patentovatelnosti, kterými jsou novost, průmyslová využitelnost a to, že vznikly vynálezeckou činností, čili že obsahují jakýsi záblesk génia,“ doplňuje Josef Dvornák.

Unikátnost myšlenky si lidé můžou ověřit v patentových databázích, které jsou volně dostupné na internetu. Jen v evropské databázi je kolem 90 milionů různých nápadů.

Celosvětový patent přijde na víc než milion

S novinkou přišel i Jan Buk. S využitím nanovláken testuje filtry na různé druhy bakterií. Vedle kontaminované vody vyčistí třeba i krev.

„My jsme si patentovali elektricky vodivou nanovlákennou membránu. Prvotní výsledky dokazují, že jsme schopní zabít až 99,97 procenta bakterií, které jsou obsažené ve vodě. Aplikace je jak v čištění vody, tak v čištění potravinových produktů, krve a podobně v biomedicíně,“ říká Jan Buk.

Právě z nanotechnologií vychází i Ladislav Mareš. Společně se svým týmem vyvinul nanoaplikace pro kosmetiku, například nanonáplasti proti akné. Nápad si nechal patentovat po celém světě. Podle něj je patentování náročné nejen na papírování.

„Je to náročné hlavně finančně. Jeden celosvětový patent vychází po dobu jeho životnosti na více než jeden milion korun,“ upřesňuje Ladislav Mareš.

Podle odborníků lidé často dělají chyby, že si novinku nechají patentovat jen v Česku. Tím ale dávají prostor pro zahraniční konkurenci, která je zpeněží bez jakéhokoliv profitu pro vynálezce.

Zuzana Švejdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme