Česká republika je s výsledkem klimatické konference spokojená
Greenpeace a Světový fond na ochranu přírody jsou výsledkem klimatické konference OSN v Durbanu zklamáni. Indie a Čína ale dohodu přivítaly a pro Evropskou unii se dokonce jedná o velký úspěch. Nakonec se totiž podařilo dojednat více změn, než skeptici očekávali, a zástupci 194 zemí se dohodli na vzniku nové smlouvy o omezení skleníkových plynů. Dále dohoda z Durbanu počítá s prodloužením platnosti Kjótského protokolu o pět let.
„Pro Českou republiku stejně jako pro Evropskou unii dohoda představuje určitě významný úspěch, protože se v podstatě podařilo naplnit to, co jsme chtěli před začátkem jednání – to znamená, aby se začalo diskutovat okamžitě o nové dohodě, aby ta nová dohoda byla domluvená zhruba do roku 2015 a aby začala platit do konce roku 2020,“ potvrzuje ředitel odboru změny klimatu Ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický, který v Durbanu Českou republiku zastupoval.
Ředitel odboru změny klimatu Ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický komentuje výsledky dosažené na klimatické konferenci v Durbanu
Česko by podle něj sice upřednostňovalo rychlejší realizaci dohody, na druhou stranu ale Čína, Indie a USA prosazovaly ještě vzdálenější termíny. Přestože je tedy podle kritiků výsledná dohoda příliš měkká a volná, Zámyslický ji hodnotí jako nejzazší kompromis, kterého bylo možno dosáhnout.
Proto, aby se nemuselo příliš dlouho čekat, až se k domluvě připojí rozvojové země, vznikne Zelený klimatický fond, ze kterého by mělo být do roku 2020 poskytnuto až 100 miliard dolarů chudším zemím úmluvy.
„Neměl by financovat pouze snižování emisí skleníkových plynů v rozvojových zemích, ale měl by také řešit adaptaci, to znamená přizpůsobování se těchto nejvíce zranitelných a nejchudších zemí dopadům změny klimatu, to znamená různým negativním důsledkům jako jsou záplavy, sucha, vlny veder, neúroda,“ upřesňuje Zámyslický.
Fond by měl podle něj začít fungovat co nejrychleji, bude ale otázka, jak rychle se mu podaří získat prostředky, které by měly plynout především od rozvinutých států.
Pavel Zámyslický z Ministerstva životního prostředí byl také hostem poledních Ozvěn dne
„Ohledně financování je potřeba přijmout ještě minimálně jedno rozhodnutí tak, aby se fond začal regulérně plnit. Ze začátku bude samozřejmě záviset na dobrovolných příspěvcích, což není ideální, a pravděpodobně těch peněz nebude dost,“ myslí si.
Evropská unie ale podle Zámyslického předpokládá, že by až 30 procent prostředků mohlo jít od členských států. Přesný distribuční klíč, kolik kdo bude do fondu přispívat, ovšem zatím znám není, dodává.
Závazky prý budou platit pro všechny
Kjótský protokol je jedinou mezinárodní úmluvou zabývající se emisemi skleníkových plynů, kterým je připisován vliv na globální změny klimatu. Největší znečišťovatelé ovzduší Čína ani Spojené státy jím ovšem nejsou vázány. Nová dohoda by ale měla být závazná pro všechny státy světa.
„Je jasně dáno, že by měla zahrnovat všechny a že by měla být právně závazná, to je ten největší pokrok,“ říká Zámyslický.
Důležité je podle něj také to, že nevznikne právní mezera po skončení prvního kontrolního období Kjótského protokolu a že se státy rozhodly provádět řadu opatření dobrovolně. Jak se ale nová dohoda projeví na snižování emisí skleníkových plynů prý zatím není možné určit.
Mohly by se ovšem také objevit obavy, že pokud Evropská unie dostojí závazkům na snižování CO2, stane se tak na úkor výkonnosti průmyslu a snížení konkurenceschopnosti vůči mimoevropským zemím.
Unie se ale snaží prosadit existenci jedné platformy pro všechny nejvýznamnější ekonomiky, vysvětluje Zámyslický, aby k narušování hospodářské soutěže nedocházelo.
