Český výzkum zatím nedosáhl špičkové světové úrovně

Česká věda se zatím nemůže řadit mezi absolutní světovou špičku. Stále jsou tuzemské výzkumné týmy v pomyslném závěsu za skandinávskými zeměmi nebo USA. Ukazuje to nová analýza, která odhaluje, jak jsou české publikace a vědecké články ve světě citované.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výzkum (ilustr. foto)

Výzkum (ilustr. foto) | Foto: Stockbyte

Dobrou vizitkou každého vědce, který chce na poli výzkumu něco znamenat, jsou jeho publikace a odborné články o vlastních objevech. Pokud navíc touží po věhlasu ve světové akademické obci, musí se jeho práce objevit v prestižních odborných časopisech. O objevu jednoho vědce se tak rázem může rychle dozvědět celý svět.

Čeští výzkumníci ale zatím ve světovosti zaostávají. A jsou tak v pomyslném závěsu za vědeckými špičkami jako jsou skandinávské země nebo USA.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Petry Benešové o postavení české vědy.mp3

Když chemik Antonín Holý přišel před několika lety s novou látkou pro léky, které dnes pomáhají lidem s HIV nebo žloutenkou, zapsal se nesmazatelně do povědomí světové vědy.

Jen o málo českých vědcích se ale dá říci, že patří mezi světové špičky. Ukazuje to i nová analýza vývoje počtu českých článků v časopisech vedených ve Web of Science, kde jsou nejvýznamnější periodika v různých oborech.

Statistika také odhaluje citovanost českých vědců ve světě, popisuje Marek Blažka, sekretář Rady vlády pro výzkum a vývoj, který analýzu připravoval.

„Postupně se v citovanosti a počtu publikací začínáme blížit vyspělejším zemím. Ale zaostáváme ve špičkových výsledcích, kde jsou jen ty nejvíce diskutované vědecké objevy. Jsme nadprůměrní v lékařských oborech, diskutabilní je to u historických oborů, ekonomie nebo sociologie jsou pod průměrem,“ říká Blažka.

Českou vědu reprezentuje lékařství a technika

Českou vědeckou scénu tak ve světě reprezentují v prestižích časopisech a v citovanosti hlavně technické a lékařské vědy. Nadprůměrnými citacemi se chlubí hlavně česká jaderná fyzika nebo materiálové vědy. Kolem průměru se ve srovnání se světem pohybují tuzemská matematika nebo botanika.

Dobré jméno má i obor počítačových věd, kde i podle kybernetika Michala Pěchoučka z pražského ČVUT má česká informatika ve světě své místo.

„Naše práce musí být citovaná, používaná. Výzkumníci, kteří nejsou citováni, jako by nebyli. Snažíme se publikovat do prestižních časopisů, abychom citovanost měli. Náš tým se pohybuje na velmi kvalitní úrovni citovanosti,“

Naopak elektronické inženýrství klesá ve výsledcích pod celosvětový průměr. Zatím ale relativně malá citovanost českých vědců jako celku má podle Marka Blažky své důvody.

„První věc je přístrojové vybavení, druhý problém je, že jsme relativně malá země. Komunikace s vědeckou obcí, ucházení se o mezinárodní granty, je u nás poměrně slabé,“ dodává Blažka.

Čeští vědci se navíc podle Blažky jen málo spojují do výzkumných týmů a bádání je v tuzemsku hodně roztříštěné, což nás také oslabuje v celosvětové konkurenci. Změnit by to mohla centra špičkové vědy, která do několika let v Česku vzniknou díky evropských miliardám z Bruselu.

Petra Benešová, Aneta Vojtěchová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme