Čeští genetici odhalili cestu nádorových buněk z kostní dřeně do krve

Čeští genetici posunuli hranice ve výzkumu leukémie, na niž ročně umírají desítky lidí. Zjistili, jak se nádorové buňky dostávají z kostní dřeně do krve, kde potom napadají další orgány. Tento unikátní objev může v budoucnu pomoci při léčbě rakoviny krve.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Oddělení lékařské genetiky v Thomayerově nemocnici | Foto: Filip Jandourek

Jana Pelouchová z Prahy trpí rakovinou krve už několik let. Léčba leukémie je podle ní náročná a zdlouhavá.

„Já jsem pacientka s hematoonkologickým onemocněním, kde je velmi omezená škála několika málo přípravků. Pokud se objevují rezistence, tak jsme vystřelili další náboj. Je potřeba hledat další munici,“ říká Pelouchová.

Právě pro lidi s leukémií by se v budoucnu mohla najít nová léčba. Čeští vědci z Ústavu molekulární genetiky popsali princip, jak se zhoubné buňky u akutní myeloidní leukémie dostávají z kostní dřeně do krve a zaplavují organismus. Genetici sledovali průběh nemoci na kuřatech.

Přehrát

00:00 / 00:00

O novém zjištění českých vědců informuje redaktorka Petra Benešová

„Leukemické buňky si klestí cestu v té kostní dřeni tak, že zabíjejí své okolní buňky a tím si vytvářejí takový kanálek a prokousají se až dovnitř do krve a tam se potom začnou šířit do těla,“ vysvětluje ředitel ústavu Václav Hořejší.

Dlouhou dobu bylo záhadou, jak konkrétně se leukemické buňky dostanou z kostní dřeně ven. „Tyto leukemické buňky vylučují kousky své DNA. Jakmile ji okolní buňky pohltí, tak je pro ně toxická a ony zahynou,“ popisuje Hořejší.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václav Hořejší byl hostem Ranního Interview Radiožurnálu

„Problém, jak v různých nádorech na sebe vzájemně působí nádorové a zdravé buňky v jejich okolí, je hrozně důležitý. A je v tom pravděpodobně klíč k tomu, jak jednou budeme daleko úspěšněji léčit nádory,“ předpokládá ředitel Ústavu molekulární genetiky.

Výzkum, na kterém se podílelo osm lidí, byl náročný a trval téměř patnáct let. „Protože se jedná o základní výzkum, výzkumníci prakticky nemají žádné informace, o které by se opírali. Musí celý fenomén od začátku pochopit, aniž by měli někde nějaké vodítko. To je právě to, co na tom tak dlouho trvá,“ popsal hlavní vedoucí výzkum Michal Dvořák.

To, že se vědcům podařil unikátní objev, si tým uvědomil před dvěma lety. Došlo jim, jak přesně leukemické buňky zabíjí ty okolní zdravé a že toxickou látkou je právě DNA z nádorových buněk. Ještě ale trvalo nějakou dobu, než si ověřili svoje výsledky, aby je mohli zveřejnit. Teď už mají na svůj výzkum také ohlas ze zahraničí a stihli i malou oslavu. „Otevřeli jsme si s kolegy jednu lahvičku šampaňského, ale větší oslavu jsme nedělali,“ dodal Dvořák.

V Česku každým rokem přibývá s akutní leukémií zhruba čtyři sta pacientů. „Průměrná doba přežití od diagnózy bez léčby se pohybuje okolo několika měsíců až půl roku,“ říká Marek Trněný z Ústavu hematologie a krevní transfúze.

Různé typy leukémií napadají kostní dřeň, kde se tvoří krevní buňky. Pacienti se proto cítí malátní, trpí infekcemi, zadýchávají se a mají oslabenou imunitu. První výsledky tohoto unikátního výzkumu by se mohly projevit v léčbě leukémie ale možná až deset, patnáct let.

Petra Benešová, ak, mka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme