Čeští vědci jako první na světě odchovali v laboratořích generaci klonů obratlovců

Rybky zvané sekavci jsou sice tak nepatrné, že je ani v malém akváriu nelze skoro najít, teď ale patří ve vědeckém světě mezi ‘celebrity‘. Jejich přirozeným způsobem rozmnožování je klonování. Českým vědcům se jako prvním na světě podařilo v laboratořích odchovat generace takových klonů. Výzkum rybího kopírování může pomoci v medicíně.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sekavec písečný (Cobitis taenia) | Foto: Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Uživatel: GerardM

„Tenkrát ještě pan inženýr Petr Ráb chodíval dělat zkušební odlovy na říčku Pšovku. A dělal chromozomy, pak najednou zjistil, že je to nějaké divné,“ popisuje začátky badatelů Věra Šlechtová, která stála před několika desítkami let u zrodu výzkumu klonálních živočichů.

„Když podle chromozomů zjistil, že je to nějaké divné, tak řekl: neudělali byste u toho enzymy? My jsme to zkusili a najednou jsme zjistili, že jsou opravdu divné. Protože proteiny se nechovají tak, jako se chovají u normálních diploidních organizmů,“ pokračuje badatelka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podrobnosti o úspěchu českých vědců přináší reportáž Petry Benešové na Radiožurnálu.

Sedí ve své kanceláři plném šanonů a papírů s grafy a různými tabulkami. Na monitoru počítače ukazuje jednotlivé barevné sloupce s různými výsledky experimentů.

Výzkum ryb, konkrétně malých sekavců teď přinesl objevné výsledky pro její kolegy. Českým vědcům z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ve středočeském Liběchově se jako prvním na světě podařilo v laboratoři odchovat nové generace sekavců, kteří se v umělých akváriích samy přirozeně naklonovali. Český úspěch nedávno zveřejnil mezinárodní vědecký časopis Evolution.

Jedním z členů výzkumníků je i Karel Janko. S kolegy se mu podařilo prozkoumat způsob, jak se ryby samy rozmnožují. V přírodních podmínkách, tedy v řekách, je jejich způsob rozmnožování už dobře známý, ale ještě nikdy se ho nepodařilo nasimulovat a pozorovat v uměle vytvořených podmínkách. Způsob rozmnožování je podle Karla Janka u těchto vodních živočichů velmi zvláštní.

„Kromě toho, že se ten organismus může rozmnožovat klonálně, že produkuje funkční klonální vajíčko - identickou kopii matky, sekavci evidentně potřebují spermii. Ale jen k tomu, aby to vajíčko stimulovala k dělení. Prostě nějakou třeba chemickou reakci nebo něco, co ještě nevíme proč je potřebné. Bez toho to nejde,“ vysvětluje.

Tedy samičky sekavců nepotřebují oplodnit od samečků. Samy mají klonální vajíčka a pohlavní buňky samce pouze nastartují klonování. Narodí se pak většinou dcery, klony své matky.

„Samozřejmě ona se trošku liší, protože tam dojde k nějaké mutaci, to jsme třeba také našli, že v nějakém markru to zmutovalo, ale jsou to minimální změny,“ upřesňuje Janko.

Doufá, že by se způsob rybího klonování mohl využít například v potravinářském průmyslu při genetickém upravování zemědělských plodin. Podle něj je ale prý ještě jeden obor, kde by ho výzkumníci mohli využívat.

„Když bychom nějaký ten gen našli, tak by nám muži mohli líbat nohy. Protože bychom jim zajistili bezpečny sex, bez prokázání otcovství. To by jistě bylo velmi výhodné,“ dodává s úsměvem.

Převratný český výzkum by mohl v budoucnu pomoci i v medicíně. Pokud vědci ještě podrobněji prozkoumají proces přirozeného klonování u sekavců, mohly by se podobně za několik let pěstovat lidské orgány pro potřebné transplantace.

Petra Benešová, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme