Čeští vědci otestují léčbu poraněné míchy buněčnou terapií

Buněčná terapie zažívá v Česku boom. Vědci se snaží v laboratoři vypěstovat třeba nová játra nebo močový měchýř. Speciálně upravují plastové materiály, aby na nich vyrostly lidské buňky. Novinka pomůže třeba pacientům s popáleninami nebo s cukrovkou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zkumavky se vzorky. Ilustrační foto | Foto: Stock.xchng, User: Daino 16

V buněčné terapii patří Česko podle ředitelky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a senátorky za ČSSD Evy Sykové ke světové špičce.

Příští rok její vědecký tým otestuje buněčnou terapii na 20 pacientech s poraněnou míchou. Chtějí do ní dát kombinaci speciálních materiálů a kmenových buněk. Ty pak podpoří tkáň, aby srostla.

Přehrát

00:00 / 00:00

Českým vědcům se daří v buněčné terapii. Na čem pracují, zjišťovala Pavla Lioliasová

„Když se poraní mícha, tak pod místem zranění se vyvine úplná díra. Už není možné tam dát jen kmenové buňky, aby pomohly regeneraci, ale musíte něčím přemostit ten defekt,“ vysvětlila Syková.

Na to, jak upravovat materiály, aby na nich lidské buňky rostly, přišel chemik Václav Švorčík. Jedná se hlavně o ty, které nahradí zničenou kůži.

„Nikdo z nás si nelehneme na hladký povrch. Až když je atraktivní, to znamená měkčí, je rozumně modifikovaný. Takže jedna z cest je drsnost,“ popsal vývoj.

Z laboratoře k pacientům

Svůj objev chce Václav Švorčík dotáhnout do praxe, aby buňky běžně používali lékaři pro pacienty. Chemik spolupracuje s Klinikou popálenin 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a výzkum plánuje otestovat i v klinické studii.

„V tomto případě není schvalovací proces tak extrémně náročný, jako je u medikamentů, které se polykají. Takže by ta cesta mohla být kratší a snazší,“ dodal.

Čeští lékaři jeho objev vítají. Zatím totiž u pacientů s rozsáhlými popáleninami mohou používat jen umělou kůži.

Pokud chtějí nemocnému vypěstovat jeho vlastní, musí na to mít schválené drahé testy i studie a získat registraci u Evropské lékové agentury v Londýně.

„Na to, abyste toto všechno zvládli, si musíte najmout firmu, která studii připraví. Nejjednodušší stojí kolem šesti milionů korun,“ přiblížil lékař Pavel Měřička.

Sykové tým získal na experiment peníze z norských fondů. V České republice se pěstováním buněk zabývají desítky vědeckých skupin. Ročně se do nich investují stovky milionů korun.

Pavla Lioliasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme