Čeští vědci se z Antarktidy museli vrátit předčasně, zhoršilo se počasí
Letošní vědecká expedice z jediné stálé české polární základny, kterou na ostrově Jamese Rosse u jižního polárního kruhu provozuje Masarykova univerzita, se vrátila do Brna o čtrnáct dní dříve. Důvodem bylo nepříznivé počasí a silně zamrzlé moře v této oblasti.
Velmi to komplikovalo práci na místě. Například mořské živočichy určené pro výzkum bylo možné lovit jen pět dní místo původně předpokládaného měsíce.
I tak se podařilo získat důležitá data pro další bádání v oboru biologie, geologie a klimatologie.
I přes nepříjemnosti expedice neuvažuje o změně dopravy. Loď je totiž podle geologa z Masarykovy univerzity Daniela Nývlta obvykle jistější než letadlo.
Jaké je to být součástí expedice na Antarktidě, zjišťoval redaktor Českého rozhlasu Ivan Holas
„Už se nám i stalo, že jsme doletěli nad ostrov, třikrát jsme zakroužili, vrátili se zpátky do Argentiny a čekali jsme zase mnoho dalších dní, až se zlepší počasí,“ vysvětluje Nývlt.
„Loď tohle omezení nemá, samozřejmě není to pětihodinový let, ale pět až sedm dní přes Drakeův průliv. Plus nejsme vždycky první na řadě v harmonogramu námořnictva, koho vykládají - vždycky to nějakou dobu trvá, než se dostanou až k nám,“ dodává.
Expedice i pro ženy
Už dávno není Antarktida jen výsadou mužů. Například parazitoložka z Masarykovy univerzity Petra Mašová se odsud vrátila už podruhé.
„I holky se dokážou uskromnit a nabalit si opravdu jen to potřebné. Tím, že člověk cestuje více, třeba v rámci projektu jezdíme i do Afriky, tak už se umíme sbalit. Většinu našeho vybavení zaujímají mikroskopy, transformátor, odběrovky, fixáže a na osobní věci nám zbývá strašně málo místa, tak jsme zvyklí se balit úsporně,“ popisuje Mašová.
V kuchyni se členové expedice pravidelně střídali. Na polární stanici zhubne jen málokdo, jak vysvětluje lékař výpravy Kristián Brat.
„Samozřejmě tam má člověk mnohem vyšší energetické nároky, nicméně organismus cítí, že je tam zima, fouká vítr, že je to hodně atypické prostředí, a snaží se reagovat tak, aby si vytvořil nějakou izolační vrstvičku, takže je tam spíš tendence přibírat.“
„Loni se drtivá většina z nás vrátila s nějakým kilečkem navíc, ale letos si myslím, že jsme byli plus minus v rovnováze,“ dodává Brat.
Počasí náladu nezkazilo
Svou práci v Antarktidě mají vědci obvykle měsíce dopředu naplánovanou na hodiny přesně. To, že jim harmonogram narušovala příroda, náladu na stanici prý nijak výrazně nekazilo.
Podle Nývlta se objevily situace, kdy nálada nebyla zcela ideální. Jak ale říká, mohou za to jen přírodní podmínky, nikoli členové expedice.
„Je to skupina lidí, která se už nějakou dobu zná, i když v letošním roce tam bylo hodně nováčků, tak si myslím, že nějaké zásadnější problémy tam nebyly. Všichni jsou fajn, dobře se s nimi nejen spolupracuje, ale i vychází v běžném životě,“ říká Nývlt.
Technická část týmu se do republiky vrací až ze středy na čtvrtek. Další výpravu na stanici plánují výzkumníci z Masarykovy univerzity zase začátkem příštího roku.
