Čeští vědci testují látky, které se mohou stát základem léků na stařeckou demenci
Se stařeckou demencí nebo Alzheimerovou chorobou se potýká stále více lidí. Vědecké týmy se proto zaměřují na vývoj látek, které by tyto nemoci zastavily. Do výzkumu se pustil i pražský Ústav organické chemie a biochemie ve spolupráci s Fyziologickým ústavem Akademie věd. Pod rukama vědců vznikají chemické sloučeniny, které by se jednou mohly stát základem pro nové léky. Zatím se látky úspěšně testují na buňkách a myších.
„Celá syntéza začíná v digestoři, kde se takzvaně nasazuje reakce. To znamená, že se vezme steroid, vezmou se činidla, smíchají se dohromady, přidají se rozpouštědla a vaří se,“ popisuje Eva Kudová z Ústavu organické chemie a biochemie.
Jak probíhá výzkum látek, které by mohly být základem pro nové léky na stařeckou demenci nebo Alzheimerovu chorobu, zjišťovala Petra Benešová
Stojí před prosklenou digestoří, kde vznikají první sloučeniny látek, které umí ochránit nervovou tkáň.
„Jsou zaměřeny na jeden speciální typ receptorů, který má zásadní roli v učení a paměti. Když je funkce tohoto receptoru nějakým způsobem poškozena – ať už vnějším zásahem, což může být úraz, nebo nemocí, jako Alzheimerova choroba nebo různá forma degenerace – tak tyto receptory nefungují, jak mají,“ vysvětluje.
A ty pak v mozku škodí. Látky, které vědci připravují, však dokážou tento proces zastavit. „Řeknou tomu receptoru – zavři se a neškoď těm dalším. Výhodou těchto látek je, že jsou svým způsobem tělu vlastní, protože jsou neurosteroidy a tělo je nějakým způsobem zná a dokáže s nimi pracovat,“ říká vědkyně.
„Další jejich výhoda je, že oproti některým jiným látkám, s kterými to srovnáváme, nemají vedlejší účinky,“ dodává Eva Kudová z Ústavu organické chemie a biochemie.
Vývoj je drahý a dlouhý
Chemické sloučeniny se následně testují, nejprve na buňkách a pak na myších. Látky jsou podle Martina Fuska, manažera Centra vývoje originálních léčiv pražského ústavu velmi slibné.
Vývoj látek pro nové léky například na Alzheimerovu chorobu popisuje Martin Fusek z pražského Ústavu organické chemie a biochemie
„Potenciál je tam do několika směrů, ať už je to třeba neurodegenerativní onemocnění, Alzheimer nebo jiné typy, nebo neuroprotektiva u selhání krevního zásobení mozku. Dokonce se tam objevují možnosti to využít v některých psychiatrických onemocněních,“ uvádí Fusek.
Vývoj samotných léčiv ale trvá i deset let a není levný. Vědci proto už hledají partnera, zpravidla farmaceutickou společnost, se kterou by šli do dalšího výzkumu.
„Doufáme, že bychom to mohli potom přesunout do nějakého preklinického vývoje, to znamená zjišťování toxicit a všechny věci, které se musí dělat. A hledáme na to partnera, buď na společný rozvoj, nebo na licencování,“ vysvětluje Martin Fusek.
Rozhoduje i životní styl
Dosavadní léky, které se na léčbu demencí používají, umí tlumit příznaky a zpomalit nástup. Úplně ale chorobu nevyléčí. Jejich spotřeba v posledních letech vzrostla až o třetinu.
„Je to pochopitelné, protože lidé žijí déle a s přibývajícím věkem pravděpodobnost vzniku demence velmi narůstá. Myslím si, že těchto potíží bude dále přibývat,“ míní psychiatr Jiří Raboch.
O budoucnosti vývoje nových léčiv na stařeckou demenci a Alzheimerovu chorobu mluví přednosta Psychiatrické kliniky VFN Jiří Raboch
„Hodně záleží i na nás, na našem životním stylu. Z hlediska dlouhodobého můžeme velmi přispět k tomu, abychom v seniorském věku demencemi netrpěli,“ upozorňuje.
Právě narůstající počet stařeckých demencí v posledních letech žene vědce a firmy do nových výzkumů a vývoje originálních léků.
„Vývoj v této oblasti, respektive sumy peněz, které farmaceutické firmy investují do tohoto výzkumu, je enormní. Oni právě vědí, že tyto choroby jsou chorobou 21. století a lidé potřebují nějaké účinné léky,“ dodává psychiatr Raboch.
Zatím se ale na trh nedostala žádná účinná léčiva, která by efektivně tyto nemoci zastavila.
