USA 0:1 Česko

Čeští vědci umějí zkrotit rakovinotvorný benzo(a)pyren, objev využije medicína

Skupina vědců z Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze zjistila, jak ochránit lidský organismus před rakovinotvorným benzo(a)pyrenem. Jeho nadměrné hodnoty, které vznikají kvůli znečištěnému životnímu prostředí, negativně ovlivňují až 55 procent české populace. Další bitva v tažení proti karcinogenním onemocněním tak byla úspěšně vybojována.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Centrum asistované reprodukce v ÚPMD

Centrum asistované reprodukce v ÚPMD | Foto: Filip Jandourek

V přírodě benzo(a)pyren vzniká při požárech nebo vulkanické činnosti, jako vedlejší a nechtěný produkt ale vzniká i v řadě průmyslových provozů.

Benzo(a)pyren je polycyklický aromatický uhlovodík C20H12, přirozeně vznikající při spalování organických materiálů za velmi vysokých teplot od 300 do 600 °C.

Za běžných podmínek jde o nažloutlou krystalickou látku, špatně rozpustnou ve vodě, ale dobře rozpustnou v tucích a olejích.

Benzo(a)pyren je v emisích uhelných elektráren, ve výfukových plynech a v tabákovém kouři, ale i na grilovaných, uzených i smažených potravinách.

Vstupní branou jsou dýchací cesty a kůže

Do těla se benzo(a)pyren dostává nejen vdechováním, ale i vstřebáváním jemných částic polétavého prachu kůží. Kromě toho, že je karcinogenní, dráždí oči, nos, krk a průdušky. Negativně ovlivňuje i těhotenství i kvalitu spermií a poškozuje DNA.

Čeští vědci pod vedením prof. Marie Stiborové z Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty UK přispěli k vysvětlení působení této látky. Zkoumali, co dokáží lidské enzymy a jaké přirozené schopnosti organismus vygeneruje, aby se této láky mohl zbavit.

Chemická laboratoř | Foto: CC0 Public domain Fotobanka Pixabay

Lékaři by se teď podle prof. Stiborové mohli u rizikových skupin zaměřit na poměr "kladných a záporných" enzymů v těle, které vedou k detoxikaci organismu nebo naopak vyvolají vznik nádoru.

Někteří jedinci jsou podle ní vnímavější a vhodným podáním specifických látek a vhodných 'vitaminů' by se mohlo působení benzo(a)pyrenu významně potlačit.

Přímá aplikace v medicíně

„Metabolismus cizorodých látek v lidském organismu, a to, jak zase organismus na ně reaguje, jak je přeměňuje – tak to je jedno z několika důležitých témat, které mají přímou aplikaci v medicíně,“ vysvětlila doc. Markéta Martínková, proděkanka Přírodovědecké fakulty univerzity UK.

„Jiní kolegové se zase věnují otázkám virologie, otázkám rozpoznání působení imunitního sytému.

věda, buňka, vzorce, chemie, chemické vzorce | Foto: CC0 Public domain

„A určitě výzkum vedený paní profesorkou Stiborovou je důležitý v tom, že začíná produkovat přímo aplikovatelné výsledky pro současnou medicínu,“ zdůraznila Martínková.

Koncentrace vyšší než jeden nanogram benzo(a)pyrenu v metru krychlovém ovzduší mohou zásadně poškodit DNA. Rodí se kvůli němu více dětí s nízkou porodní váhou a funkční nedostatečností.

Poškození DNA během těhotenství, nebo poté v předškolním věku může být počátkem onemocnění, které se projeví až za delší období, třeba za desítky let.

Při vyšších koncentracích benzo(a)pyrenu, které jsou u nás zaznamenávány např. v Ostravě-Radvanicích, Karviné, nebo v Praze-Spořilově se v průběhu prvního měsíce těhotenství zvyšuje výskyt dětí s nitroděložní růstovou retardací a nízkou porodní hmotností.

Důsledkem je pak v dospělosti zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, disfunkce ledvin a obezity. Proto je objev týmu prof. Stiborové tak důležitý.

Laboratoř | Foto: Tomáš Adamec

Markéta Ševčíková, mkp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme