Čeští vědci začali využívat unikátní přístroj zobrazující buňky. Na světě jsou zatím tři
V Česku začal fungovat přístroj, který umožňuje sledovat procesy v organismu pomocí speciální technologie - šetrnějším způsobem, než dovolují dosavadní metody, včetně rentgenových paprsků nebo kontrastních látek. Pražská 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je teprve třetím místem na světě, kde se tato technika využívá. Zatím pouze na laboratorních zvířatech. Vědci ale věří, že do pěti až deseti let se podaří přístroj upravit tak, aby se mohl používat i na nemocné pacienty.
„Tohle je takzvaná Faradayova klec,“ ukazuje proděkan 1. lékařské fakulty UK Ivan Mikula místnost, kde je nový přístroj umístěn. Je velká jako běžná kancelář a je obložena měděnými pláty.
„Protože přístroj je velmi citlivý a my pracujeme s elektromagnetickým polem. Takže potřebujeme odstínit veškeré elektromagnetické pole, které se nachází kolem nás,“ vysvětluje.
Na 1. LF UK začali vědci využívat přístroj zobrazující díky paramagnetickým částicím. Hostem ČRo byl Luděk Šefc, vedoucí Centra pokročilého preklinického zobrazování 1. LF UK
Živými organismy, které mohou vědci zkoumat, budou zatím jen zvířata z fakultního zvířetníku. „Myš, kterou chceme zobrazovat, nejdříve uspíme, pak ji umístíme do speciální komůrky, kterou zasuneme do přístroje a můžeme ji 4 hodiny snímat,“ popisuje Mikula postup.
Přístroj využívá unikátní technologii zobrazování organismu pomocí paramagnetických částic, která umí přesně sledovat život buňky či účinek léku na buňku. „Tato metoda umožňuje velmi citlivé zobrazení pozice magnetických částic v organismu,“ přibližuje Luděk Šefc, vedoucí Centra pokročilého preklinického zobrazování 1. lékařské fakulty UK.
Zobrazovací technologie je podle něj pro pacienta daleko šetrnější než běžné metody, které dnes lékaři používají.
„Výhoda této metody je, že nepotřebujeme používat žádný toxický kontrast, jako třeba v případě CT, kde se používají jódové sloučeniny, které jsou potenciálně alergizující a toxické. A citlivost a rychlost této nové metody je řádově vyšší než u současně používaných metod,“ upřesňuje.
Lékaři tak podle něj můžou objevit pomocí nového přístroje třeba místo, kde se při infarktu ucpala céva. „Můžeme označit jednotlivé molekuly, jednotlivé buňky, a můžeme sledovat, kde se v organismu pohybují a co ovlivňují. Určitě to má veliký potenciál v odhalování nádorů,“ dodává Šefc.
Odborníci o novém přístroji mluví jako o přelomovém, srovnávají ho s vynálezem rentgenu či mikroskopu. Děkan 1. lékařské fakulty UK fakulty Aleksi Šedo zdůrazňuje, že se jedná o největší technologickou investici od chvíle, kdy Karel IV. založil univerzitu.