Čeština se mění rychleji než dřív. Nová slova přejímá z angličtiny i slovenštiny

Za posledních dvacet let se čeština značně změnila. Nejvíce ji ovlivnil vývoj technologií, kvůli kterým do češtiny pronikají slova z angličtiny. Mnoho přejatých slov však pochází třeba i ze slovenštiny.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výuka češtiny. Ilustrační foto

Výuka češtiny. Ilustrační foto | Foto: Jiří Finda | Zdroj: ČTK

„V jazyku je naše národnost,“ řekl Josef Jungmann. Příznačný citát pro dnešní Mezinárodní den mateřského jazyka. V roce 1999 ho vyhlásila organizace UNESCO jako oslavu více než šesti tisíc jazyků, kterými se po světě mluví.

Řečí dáváme najevo svůj názor a postoj, jazyk vyjadřuje ale také kulturu a identitu národa. Podle jazykovědců češtinu za posledních dvacet let nejvíc ovlivnil vývoj technologií i změna společenských poměrů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaké změny čeština v posledních letech prodělala, zjišťovala redaktorka Klára Bílá

„Češtinou zahýbal obecně společenský vývoj. My jsme měli předtím dobu značné stagnace, kdy se neměnilo celkem nic. A potom v roce 1989 se věci všude velmi rozběhly,“ říká jazykovědec a ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva.

„Kromě ryze společenské věci, jako jsou třeba zákony, je to technologický pokrok, kde přejímáme spoustu nových věcí, zařízení, postupů. A protože jsou zcela nové, tak pro ně samozřejmě nemáme žádné slovo,“ vysvětluje Oliva.

Do českého jazyka se přejímají nová slova nejčastěji z angličtiny. Na druhém místě je – pro někoho možná trochu překvapivě – slovenština.

„Rozlučkový večírek, dovolenková příležitost, to jsou všechno slovakismy. Myslím, že je to pozitivní, protože slovenština vlastně zaplňuje mezery. My neumíme jinak říct rozlučkový večírek – asi večírek na rozloučenou – ale to je přece jen neshodný přívlastek,“ přemítá jazykovědec.

V oblasti kulinářství pak přejímáme hodně slov z italštiny nebo francouzštiny. „S globalizací to ale přichází téměř odevšad, třeba mnozí z nás jedí sushi,“ doplňuje ředitel Ústavu pro jazyk český.

Mění se jazyk i učebnice

Za posledních dvacet let se změnily hodně učebnice českého jazyka. „Využívají se texty, které pocházejí třeba z internetu a jsou předkládány studentům, aby právě v textech, které sami produkují nebo znají, odhalili jazykové zákonitosti,“ potvrzuje z praxe češtinářka Alena Pěkná.

Přehrát

00:00 / 00:00

O českém jazyce mluvil ředitel Ústavu pro jazyk český AV Karel Oliva v Ranním interview Radiožurnálu

Naopak třeba politická scéna se na češtině prý nepodepsala skoro vůbec. Podle Karla Olivy jsou výroky některých politiků kometami, které zazáří, ale pak zhasnou. „Úplně jistě si můžeme dělat legraci z toho, jak se někteří politici vyjadřují, ale nemyslím si, že by to ovlivnilo skutečnou každodenní mluvu,“ míní.

Jak se jazyk mění, dříve nespisovná slova se postupně stanou obecně přijímanými. A v budoucnu by se některá mohla objevit i v pravidlech spisovné češtiny.

„Myslím, že třeba slovo googlovat. Nebude to asi za pět let, ale možná za dvacet, pokud ještě v té době bude existovat Google,“ předpokládá ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva.

Upozorňuje ale ještě na jednu věc. A to na tu, že znalost češtiny se zhoršuje. „Lidé méně čtou, takže mají méně kontaktu zejména s psaným jazykem. Když méně čteme, máme méně praxe. A znamená to potom, že i pravopis není takový, jaký býval,“ uzavírá Oliva.

Slovní zásoba prvňáků je dneska větší, říká učitelka

„Myslím si, že se to až tak nezměnilo,“ odpovídá učitelka Zdena Sedláková ze základní školy ve Slapech u Tábora na otázku Českého rozhlasu, zda děti v současné době umí česky.

„Naopak slovní zásoba dětí, které přicházejí do první třídy je dneska větší. Nejen díky médiím, ale také díky tomu, že se děti pohybují třeba na internetu. Také se naučily velmi rychle číst a spousta z nich už přečetla knihy, leporela či časopisy,“ dodává.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak jsou na tom s mateřským jazykem prvňáci z venkovské základní školy ve Slapech u Tábora, zjišťoval redaktor Jan Kopřiva.

Metoda výuky čtení se podle učitelky liší od té, která byla třeba před 30 lety. „Před revolucí byla povolena jen slabičná metoda výuky čtení. Teď můžeme používat různé metody. My jsme si vybrali genetickou, protože od počátku čtou děti s porozuměním,“ vysvětluje.

K tomu, jací jsou žáci čtenáři, podle ní přispěje nejenom škola, ale především rodina.

Klára Bílá, ak, mka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme