Čínská expedice míří do Antarktidy, ve výbavě má i americké teleskopy

Čína chce vybudovat vědeckou základnu na nejchladnějším místě Země. Pro misi v Antarktidě je vybavená mimo jiné špičkovými americkými teleskopy, které hojně využívá i armáda Spojených států. Washington mimořádně svolil s vývozem této technologie.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jezero Fryxell, Antarktida

Jezero Fryxell, Antarktida | Foto: public domain, Joe Mastroianni, National Science Foundation

Čínská expedice míří tento měsíc do oblasti nazývané jako Dóm A nebo-li Dome Argus, ležící v nadmořské výšce 4000 metrů.

Jde o jedno z nejsušších a také nejchladnějších míst planety, kde ročně nasněží pouze jeden až tři centimetry a rtuť teploměru klesá v této oblasti k minus 90 stupňům Celsia.

Přehrát

00:00 / 00:00

Čínská expedice míří k nejchladnějšímu místu na Zemi. Podrobnosti od Roberta Mikoláše

Na ledové náhorní planině, která se označuje za největší zásobárna ledu na světě a zároveň je nejméně prozkoumanou částí Země, hodlají Číňané vybudovat velkou observatoř se třemi teleskopy. A právě ty budou vybaveny americkými elektronickými součástkami, které pořizují snímky o rozlišení 100 megapixelů.

Spojené státy mimořádně souhlasily s vývozem těchto přístrojů mimo jiné proto, že zachycují jen viditelné světlo, nikoli infračervené paprsky jako zařízení umístěná na špionážních družicích. Svou roli sehrála i obchodní válka s Evropou, o zakázku měl totiž zájem i výrobce sídlící ve Velké Británii.

Čínská akademie kosmických technologií, která mimochodem zaměstnává přes 10 tisíc lidí, pak v této souvislosti tvrdí, že Američané se neobávají tolik zneužití jako ztráty náskoku ve vědecké oblasti, který Spojené státy před Čínou stále mají. Jinými slovy, že tuto technologickou ztrátu Číňané doženou rychleji, než se očekávalo.

Pravdou ovšem je, že dodávka pro polární teleskopy byla spíše výjimečná a těžko se bude opakovat, nebo alespoň ne tak často.

Příprava na boj o nerostné bohatství

Motivy pro realizaci extrémně náročného projektu jsou politické i ekonomické. Vybudováním jediné obyvatelné stanice chce Čína světu ukázat, jak pokročila i ve vědecké oblasti a co se technologického rozvoje týče.

Protože ale Peking vždy plánuje nikoli na měsíce či roky dopředu, ale na celá desetiletí, snaží se zároveň získat náskok před ostatními, tedy připravit se na případný boj o nerostné suroviny, které se v oblasti Antarktidy nalézají.

Robert Mikoláš, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme