Antihmota existovala téměř 17 minut, vědci při experimentu tak dlouho udrželi antivodík. Doposud přitom nebyli schopni dosáhnout větší výdrže antihmoty než na zlomky sekund.

Tento článek je více než rok starý.

15:00 6. června 2011 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nejjednodušší částicí antihmoty je antivodík, který vědci poprvé vyrobili v roce 2002. Antičástice se však během několika milisekund setkaly s částicemi hmoty a anihilovaly. Jejich existence tak byla příliš krátká na to, aby se daly zkoumat. V roce 2010 se však vědcům z ženevského CERNu podařilo anihilaci oddálit natolik, že 38 atomů antivodíku existovalo v magnetické pasti výzkumného zařízení ALPHA déle než desetinu sekundy. Celý proces vyžadoval srážky magneticky zpomalených antiprotonů s pozitrony (neboli antielektrony) ve vakuové komoře. Vzniklé atomy antivodíku zachytilo magnetické pole uvnitř magnetické pasti.

Dobu existence antihmoty se pak v dalších experimentech podařilo výrazně prodloužit. Článek v prestižním časopie Nature Physics popisuje sérii, ve které se mezinárodnímu týmu vědců podařilo polapit 112 atomů antivodíku na dobu sahající od jedné pětiny sekundy až po celých 1000 sekund neboli 16 minut a 40 sekund. Optimalizace celého systému zvýšila také úspěšnost lapání atomů antivodíku: během úvodního pokusu s 38 atomy antivodíku se povedlo zachytit atom jen v jednom z deseti pokusů, zatímco nyní jsou vědci schopni polapit jej téměř pokaždé.

Zdroj: Nature Physics, UCLA, ScienceDaily

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít