Tým vědců z Kalifornské univerzity vytvořil zatím nejdokonalejší napodobeninu červených krvinek. Umělé krvinky jsou stejně elastické jako ty pravé a dokážou roznášet různé molekuly.

0:00 16. prosince 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Červené krvinky savců mají bikonkávní tvar, který připomíná pneumatiku nebo tvar americké koblihy. Právě díky němu jsou krvinky velmi elastické a dokážou se prosmýknout kapilárou, která je užší než jejich průměr. Další výhodou "koblihovitého" tvaru krvinek je velký povrch, díky kterému na sebe krvinka může navázat velké množství molekul kyslíku.

Červené krvinky začínají svou životní dráhu jako kulovité buňky, které se při dalším vývoji zploští. Vědci zjistili, že něco podobného mohou provést s miniaturními kuličkami polymeru PLGA, které vlivem určitých rozpouštědel zkolabují do diskovitého tvaru o průměru 7 mikrometrů. Tyto struktury pak vědci potáhli souvislou vrstvou hemoglobinu a dalších proteinů. Pak už stačilo pomocí dalších rozpouštědel odstranit "jádro" z polymeru a umělé krvinky byly na světě.

Díky tomu, že je tvoří jen měkká vrstva proteinů, jsou umělé krvinky stejně elastické jako skutečné. A co víc, stejně jako ony dokážou transportovat a uvolňovat molekuly různých nákladů - například léčiva heparinu nebo kyslíku. Vědci se domnívají, že umělé krvinky by mohly po těle roznášet léčiva nebo kontrastní látky pro zobrazovací techniky. Nejprve ale musí zjistit, jestli se umělé krvinky budou v krevním oběhu pokusných zvířat chovat stejně jako ty pravé.

Zdroj: New Scientist, PNAS

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít