Podpůrné mozkové buňky zřejmě nejsou jen hmotou, která drží neurony pohromadě. Podle nové studie ovlivňují učení i paměť.

11:00 2. ledna 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Lidský mozek tvoří dva hlavní typy buněk: neurony a podpůrné gliové buňky. Neurony si prostřednictvím synapsí předávají nervové vzruchy, ale funkce gliových buněk ještě nejsou zcela prozkoumány. Své jméno získaly podle řeckého slova pro lepidlo, protože udržují neurony pohromadě. Gliové buňky také chrání neurony a podílejí se na udržování homeostázy v mozku. Vědci však měli podezření, že jejich funkce mohou být mnohem širší. Gliové buňky se totiž zvlášť hojně vyskytují v hipokampu a mozkové kůře, které souvisejí se zpracováním informací, učením a pamětí.

Neurologové z Telavivské univerzity proto vytvořili první počítačový model, který simuluje úlohu gliových buněk na synapsích. Díky němu došli k závěru, že gliové buňky vykonávají v mozku jakýsi dohled. Regulují synapse, a tím ovládají tok informací mezi jednotlivými neurony. Ovlivňují tak mozkovou plasticitu, díky které se mozek dokáže adaptovat, učit a uchovávat informace.

Zdroj: American Friends Tel Aviv University, PLoS Computational Biology

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít