O tom, že se dá vědecky přistupovat i ke koštování slivovice, svědčí už 15. ročník Akademického koštu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V prostorách technologické fakulty se ho včera večer zúčastnilo 64 majitelů domácích destilátů. Recesistickou akci pořádají akademici jako členové Námořnické unie a Společnosti pro šíření odkazu Albrechta z Valdštejna.

Tento článek je více než rok starý.

11:40 6. února 2013 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jako každá akademická akce, začal i košt nástupem vrcholných představitelů unie s insigniemi. Mně ale vrtalo hlavou, proč právě 64 vzorků. Princip takzvaného simultánního koštu mi vysvětlil generalissimus Námořnické unie, proděkan pro mezinárodní vztahy a sociální záležitosti Petr Hlaváček:

„My jsme se pokoušeli vyřešit takovou tu základní otázku, že samozřejmě slivovice má vyšší obsah alkoholu, takže velmi často nebývá vhodné a objektivní používání metod, které byly vyvinuty například pro víno. A tento problém vyřešil vlastně šachový sport, to je takzvaný švýcarský systém simultánní hry, a tady ten košt je zajímavý tím, že vlastně imituje hru v šachy. Při tom našem koštu každý pěstitel je hodnotitel.“

A proto všichni musí složit předepsaný slib: "Nedopustíme, aby na Moravě vyhynuly švestky, trnky či durancie. K tomu nám dopomáhej muška octová, kvasinka vinná a všichni páleničáři.“

Docent Hlaváček připojuje postup hodnocení:

„Setkají se vždycky proti sobě dva náhodně zařazení pěstitelé a hodnotitelé a jejich úkolem je dohodnout se na tom, který z těch dvou vzorků je lepší. Případně tam je teoreticky možnost remízy. Každá lahev, která získá bod, nebo půl bodu je označena. A ty, které ztratily body, postupují po jedné straně stolu, a ty, které získaly bod, postupují opačným směrem. No a na 64 vzorků stačí pět šest kol a vítěz je poměrně jasný.“

Kapitán Námořnické unie, pedagog Dušan Fojtů zdůraznil osvětový a bezpečnostní přínos jakéhokoli koštu slivovice:

„Vědecký počin, který je tematicky asi nejbližší, je takzvaná metanolová aféra. Na slivovici je právě ta největší nádhera, že při její výrobě metanol nemůže vznikat žádným způsobem. Ta vzniká přímo při jednom procesu, nebo při pálení a přepalování. A to je hlavním cílem, ukázat lidem, že u té slivovice je to tak, že je dobrá nebo špatná.“

Petr Hlaváček na závěr upozorňuje, že vášnivou obhajobu valašského národního nápoje je třeba brát s rezervou:

„Protože naše organizace je taky víceméně recesistická a slouží pro společenský a trošku veselejší život spojující pedagogy se studenty.“

Roman Verner Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít