Jedním z projektů novodobé historie AV ČR je i hledání léčby rakoviny

Akademie věd slaví dvacet let své novodobé historie. Od roku 1993, kdy nahradila dřívější Československou akademii věd, prošla velkými změnami. Snížil se počet ústavů z osmdesátky zhruba na padesátku, laboratoře se zaplnily špičkovými přístroji a počet zaměstnanců je téměř osm tisíc.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Test DNA | Foto: ČTK | Zdroj: ČTK

Zpočátku ale na vědu příliš peněz nebylo. „Když jsem začínala jako místopředsedkyně, tak někteří mladí pracovníci si museli žádat o sociální dávky, protože nebyli schopni utáhnout rodinný provoz,“ vzpomíná předsedkyně z let 2001 až 2005 Helena Illnerová.

Finanční situace se zlepšila a za posledních dvacet let dosáhla Akademie věd podle Illnerové několika úspěchů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Ranního interview Radiožurnálu byla předsedkyně z let 2001 až 2005 Helena Illnerová

„Akademie se stala demokratickou institucí. Pozdvihuje povědomí v celé české společnosti o tom, co je nového ve vědě. Dělá dobrou popularizační práci a podporuje mladé lidi. Přináší hodnotné výsledky, které jsou brány na mezinárodním poli,“ vyjmenovala Illnerová.

Prostor pro významné objevy je podle Illnerové v několika oborech. „Významný posun by mohl být v astronomii, fyzice a určitě v biomedicíně, která jde strašně dopředu,“ zhodnotila Helena Illnerová.

Myši pomůžou s rakovinou

Na špičkových přístrojích se výzkumníci v posledních letech věnují zajímavým projektům.

Například v pražském Ústavu molekulární genetiky zkoumají u pokusných myší funkce jednotlivých genů. Bádání pomůže v léčbě rakoviny nebo kardiovaskulárních chorob.

„V naprosté většině používám myši černé. Ty jsou nejlépe zcharakterizované, tam známě perfektně každý genetický detail,“ přibližuje své svěřence vedoucí programu Funkční genomiky Radislav Sedláček.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petra Benešková připomíná historii i současnost novodobé Akademie věd ČR

Stojí před klecemi, ve kterých pobíhají malé myši. V pražském Ústavu molekulární genetiky vědci pracují na unikátním výzkumu, který by mohl přinést nové poznatky při léčbě těžce nemocných pacientů. Molekulární biolog ukazuje na řady mikroskopů a vysvětluje, jak vědci manipulují s geny.

„Manipulujeme s embryi, injekujeme manipulované DNA, zamrazujeme buňky, zamrazujeme spermie,“ vyjmenovává základní činnosti Radislav Sedláček.

Geneticky upravená myš, které v laboratoři vědci vypnuli například jeden gen, pak slouží jako model pro zkoumání životních pochodů. Vědci se snaží pochopit jednotlivé funkce genů, aby přišli na to, co přesně v těle ovlivňují, například u konkrétních chorob.

Rakovina tlustého střeva | Foto: Hana Ondryášová

„Můžeme se na ten model dívat jako na pacienta, který v podstatě obejde veškeré sekce nemocnice, a na konci máte perfektní diagnózu, co ten gen vlastně dělá s různými fyziologickými systémy,“ přirovnává Radislav Sedláček.

Myši jsou pro tyto testy ideálním modelem. S člověkem mají totiž velmi podobnou genetiku. S novými poznatky o genetickém kódu by tak vědci mohli přepisovat léčbu některých onemocnění.

„Právě nádory tlustého střeva. Zaujímáme jednu z předních příček v téhle chorobě, takže to jsou asi oblasti, na které se budeme soustředit,“ dodává Radislav Sedláček.

Genomika v centru Biocev

Výzkumný program Funkční genomiky je součástí budoucího vědeckého centra Biocev, které se za evropské miliardy buduje ve Vestci u Prahy. Jako společný projekt Akademie věd a Univerzity Karlovy dává šanci pro výzkum i mladým, nadějným vědcům a doktorandům.

„Proto je důležité, aby doktorandi, ta nové generace, která to bude táhnout dál, tak aby vlastně se učila už na těchhle nových věcech, aby jim rozuměla, aby uměli jít do jádra problému,“ popsal rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

Předseda Akademie věd Jiří Drahoš očekává v této oblasti výzkumu úspěchy.

„Protože biomedicína a biotechnologie jsou jedním z velmi slibných odvětví v oblasti přírodních věd,“ zdůvodnil Jiří Drahoš.

Na podobně slibné obory, jako jsou nanotechnologie, IT nebo energetika, vsadila Akademie věd i v dalších výzkumných centrech, která vznikají například v Ostravě nebo Brně.

Petra Benešová, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme