Před 150 000 lety bylo v severní a střední Evropě tak chladno, že i mamuti se raději vydali na jih. Někteří z nich pak izolovaně žili na Pyrenejském poloostrově.

Tento článek je více než rok starý.

13:00 8. září 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

K typickým zástupcům glaciální fauny, která se Evropou proháněla v době ledové, patří mamuti, srstnatí nosorožci a sobi. V menším rozsahu je provázeli také polární lišky, rosomáci, pižmoni a antilopy sajgy. Na konci doby ledové před 10 000 lety se oteplilo a mamuti a srstnatí nosorožci vymřeli, zatímco další zvířata se stáhla do arktických oblastí. Předtím jim však patřila celá Evropa. V chladnějších obdobích v době před 44 000 až 10 000 lety byla glaciální fauna hojná i na Pyrenejském poloostrově.

Nejstarší místní nálezy kostí těchto zvířat se ale datují mnohem hlouběji do minulosti. Podle studie španělských paleontologů žili mamuti, sobi a srstnatí nosorožci na Pyrenejském ostrově už před 150 000 let – sice v malém poštu, ale žili. Výsledky izotopové analýzy vzorků grónského ledu ukazují, že právě v tomto období zasáhlo Evropu období extrémního chladu. Podmínky prostředí v severní a střední Evropě zřejmě byly natolik extrémní, že i zvířata dobře adaptovaná na chlad přinutily k migraci na jih.

Zdroj: FECYT

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít