Klimatická konference se shodla na náhradě za Kjótský protokol

Zástupci 194 zemí se dohodli na vzniku nové smlouvy o omezení skleníkových plynů. Nová dohoda začne platit nejpozději v roce 2020, zatímco platnost Kjótského protokolu bude prodloužena o pět let. K průlomovému rozhodnutí došlo po 13 dnech vyjednávání na Konferenci OSN o změnách klimatu v jihoafrickém Durbanu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Klimatická konference v Durbanu

Klimatická konference v Durbanu | Zdroj: Reuters

Nová klimatická smlouva omezí emise skleníkových plynů ještě více než původní Kjótský protokol a nastaví stejný právní rámec pro všechny zúčastněné státy. Harmonogram přijetí nové smlouvy bude vypracován podle dohody delegátů v průběhu příštího roku.

Konference v Durbanu také určila vznik nového fondu, který bude rozdělovat desítky miliard dolarů každý rok. Peníze půjdou pro rozvojové země a mají jim usnadnit přechod na šetrnější technologie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jihoafrická ministryně zahraničí Maite Nkoanová-Mashabaneová vyjádřila spokojenost s durbanskou dohodou

Platnost Kjótského protokolu prodloužili delegáti konference o dalších pět let. V něm se některé průmyslové státy zavázaly snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990.

K závazku Kjótského protokolu se, na rozdíl od nové smlouvy, ovšem nepřidali největší znečišťovatelé ovzduší Spojené státy a Čína.

Jihoafrická ministryně zahraničí Maite Nkoanová-Mashabaneová která jednání předsedala, označila dohodu za ohromný krok vpřed.

„Samotný dodatek Kjótského protokolu nás daleko nedostane, musíme se dívat do budoucnosti. V posledních letech zavádíme rozhodnutí, která padla před dlouhou dobou. Pokud se nepřipravíme, máme jen dvě možnosti: nedělat nic, nebo dokončit současné procesy a pak se pustit do vymýšlení jiných,“ upozornila.

Snižování emisí prosazovala hlavně Evropská unie, proti přísným omezením se dlouho stavěla hlavně Indie, která požadovala výjimku pro rozvojové země.

Indie svůj postoj vysvětlovala tím, že EU podkopává dosavadní dvacet let starý princip, podle kterého mají rozvojové země menší odpovědnost než vyspělé státy, které znečisťují svou průmyslovou činností ovzduší přes 200 let.

ČRo, Pavel Cyprich Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme