Konec injekcí pro diabetiky? Brněnští vědci pracují na inhalační formě inzulínu

Asi nikomu není příjemné píchnutí injekce, přesto víc než 800 tisíc lidí podstupuje tuto proceduru každý den hned několikrát. Řeč je o pacientech s cukrovkou. Těm se teď možná blýská na lepší časy, alespoň co se píchání inzulínu týče. Odborníci z brněnského Vysokého učení technického pracují na novém způsobu, kdy místo injekce člověk lék vdechne.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Inzulín

Inzulín | Foto: Marián Vojtek

Když před sedmnácti lety Renata Chramostová opouštěla porodnici, kromě dcerky si odnášela i nepříjemnou diagnózu - vyvinula se u ní těhotenská cukrovka.

Začátky pro ni byly těžké. Místo inzulínových per se používaly obyčejné stříkačky a roztoky se uchovávaly v lednici.

Přehrát

00:00 / 00:00

Brněnští vědci pracují na inhalační formě inzulínu. O unikátní projekt se zajímala Tereza Kadrnožková

„Musela jsem zůstat na Obilňáku v nemocnici, kde jsem se to učila. Když jsem to měla dělat poprvé, tak jsem se to učila do nohy, do stehna, a to stehno jsem nemohla dohnat. Ale zvyknete si. Já si nedokážu představit, že bych třeba mému dítěti, které je malé, měla píchat inzulín, to bych asi nezvládla,“ popisuje Renata Chramostová.

I přesto, že je dnes píchnutí inzulínu záležitostí vteřiny a nebolí víc než bodnutí komára, vědci z Vysokého učení technického v Brně testují nové možnosti.

Vytvořili speciální modely plic, na kterých zkoumají proudění aerosolů. V takové formě by totiž mohlo být v budoucnu možné dodávat tělu inzulín bez vpichů pouze pomocí inhalátoru jako třeba na astma.

„Třeba argument, že když si někdo píchne, tak má tu dávku přesně danou, je argument logický. Ale dneska už ty přesně dávkující inhalátory jsou tak přesné, že se dá přesně nastavit dávka, kterou vdechnete,“ vysvětluje vedoucí projektu Miroslav Jícha.

Farmaceutické firmy o projekt neměly zájem, ozvala se tabáková firma

Skrze jemné cévy v plicích se účinné látky dostanou do krve a dokonce je podle Jíchy možné upravovat jejich vlastnosti, například vstřebávání.

„Tam se dá zařídit skutečně postupné uvolňování účinné látky, aby se to uvolňovalo třeba po dobu pěti minut podle toho, jaký bude požadavek,“ dodává Miroslav Jícha.

I přesto, že výzkumníci jednali o vývoji léku s farmaceutickými firmami, žádná na spolupráci nekývla. O unikátní projekt místo toho projevila zájem velká tabáková firma, která na modelu plic zkoumá ukládání škodlivin z cigaret.

Tereza Kadrnožková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme