Lapání oxidu uhličitého může přiotrávit oceán

Idea, že pokud moře okořeníme železem, zbaví nás fytoplankton obtížného oxidu uhličitého, vypadá na první pohled lákavě. Podle nové studie ale v sobě skrývá přímo smrtelné riziko.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pseudo-nitzschia seriata

Pseudo-nitzschia seriata | Foto: Minami Himemiya, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Mořský fytoplankton ke svému růstu potřebuje nejen dusík, fosfor a sluneční paprsky, ale také železo. Absence železa je důvodem, proč v asi 20 % oceánu prakticky chybí cokoli zeleného. Závislost fytoplanktonu na železu někteří geoinženýři zahrnuli do plánů na zpomalení globálního oteplení. Hlavní myšlenka je, že obohacení vody železem povzbudí fytoplankton k růstu, při kterém se „zkonzumuje“ velké množství oxidu uhličitého. Experimenty, které tým výzkumníků prováděl v severním Pacifiku, ale ukázaly, že tento přístup může mít ošklivé následky.

K druhům, které ve vodě obohacené železem velmi ochotně rostly, patřily řasy rodu Pseudo-nitzschia, které produkují jedovatou kyselinu domoovou. V pokusných vodách u Britské Kolumbie vědci naměřili nízkou koncentraci tohoto neurotoxinu. Poté, co do vzorků vody nasypali železo a fytoplanktonu začalo přibývat, začala koncentrace kyseliny uvnitř řas i ve vodě stoupat. Pokud by se na pokusném místě řasy vyskytovaly v množství, které je obvyklé v pobřežních vodách, dosáhla by koncentrace toxinu takové úrovně, která by ohrozila místní život.

O tom, že s kyselinou domoovou nejsou žerty, svědčí případ z Kanady. V roce 1987 tady tři lidé zemřeli a víc než stovka dalších se otrávila potom, co snědla mušle z míst, kde zrovna kvetly řasy rodu Pseudo-nitzschia.

Zdroj: Science Now, PNAS

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme