Lék profesora Holého, který není vhodný pro lidi, by mohl brzy zachraňovat psy

Když vědecký tým zesnulého špičkového chemika Antonína Holého přišel na látku, která účinkuje proti nádorům lymfatických uzlin, byla to celosvětová senzace. Klinické testy ale nakonec ukázaly, že pro člověka by byla chemikálie příliš nebezpečná. Naopak psy by mohla velmi úspěšně léčit.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Štěně s náhubkem

Štěně s náhubkem | Foto: Jana Matznerová

Možná se tak brzy dostane na veterinární kliniky lék, na kterém Češi velmi slušně vydělají.

„Projevy onemocnění bývají celková apatie, občas mohou být horečky, celková ztráta hmotnosti a unavenost zvířete,“ popisuje nejčastější projevy nádorových onemocnění lymfatických uzlin u psů leékař Daniel Bezdíček z pražské Veterinární ambulance Help

„Klinické příznaky se mohou dost výrazně lišit od zcela asymptomatických záležitostí, kdy na zvířeti nevidíte vůbec nic, zdá se vám úplně normální, až po zvíře, které z ničeho nic se prakticky není možné se hýbat a jeho stav se velmi rychle zhoršuje,“ dodává Bezdíček.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zpravodajka Petra Benešová mluví s vědci a lékaři o léku pro psy

Na zákeřnou zvířecí nemoc by ale brzy mohla existovat účinnější léčba. Vědecký tým zesnulého špičkového chemika Antonína Holého přišel na účinnou látku, která je schopná ničit nádorové buňky u lymfatických uzlin.

„Látka ukazovala velice dobré aktivity na některé typy rakovinných onemocnění u laboratorních zvířat, především u psů. Pak se dostala do klinického testování na pacientech,“ vysvětluje Martin Fusek z pražského Ústavu organické chemie a biochemie a pokračuje:

„V pilotní studii se ukázalo, že látka sice účinky má, ale až v dávkách, které jsou příliš vysoké pro pacienty, to znamená, že tam převažovala toxická stránka.“

A tak zatímco takový lék by byl pro lidi nebezpečný, psům by naopak mohl výrazně pomoci.

Do pěti let

Americká farmaceutická firma Gilead Sciences, která už dlouhodobě s pražským ústavem úspěšně vyvíjí léky proti žloutence typu B a viru HIV, chce látku proti nádorovým onemocněním využít pro zvířata.

„Firma Gilead teď jedná se společností Okapi, kterou založili kolegové v Belgii a která je zaměřená na vývoj léků ve veterinární oblasti," objasňuje Martin Fusek z pražského Ústavu organické chemie a biochemie.

„Vím, že jednají o tom, zda by mohli látku dál rozvíjet pro použití v oblasti, kde fungovala hezky, právě na pejscích.“

Antonín Holý | Foto: ČTK

„Tam je to, myslím, především otázka formálního smluvního zpracování, což vždycky trvá nějakou dobu, než se obě strany dohodnou tak, aby to pro obě bylo výhodné," prozrazuje Martin Fusek.

Léky by se tak mohly do veterinárních klinik dostat už do pěti let.

Právě s vědci z belgické lovaňské univerzity profesor Holý už dlouhodobě spolupracoval na účinných antivirotikách.

Pokud by se Belgičané a Američané nakonec dohodli a ve vývoji medikamentu uspěli, vydělat by na tom mohli nakonec i Češi díky licenčním právům na účinné chemické látky.

„Ten podnikatelský záměr je opravdu chytrý, protože majitelé psích miláčku jsou ochotni dát za léky pro ně ochotni často dát víc, než jsou ochotni dát za léky pro sebe,“ dodává Martin Fusek.

Už teď pražský ústav vydělává na lécích chemika Holého miliardu korun ročně, tedy podobně jako prestižní americká Stanfordská univerzita.

Petra Benešová, Vojtěch Kouřímský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme