Letošní Den duševního zdraví je věnovaný depresi. Odborníci ji označují jako globální krizi
Postihuje lidi v jakémkoli věku, bez ohledu na stav jejich peněženek a na celém světě s ní bojuje víc než 350 milionů lidí. Lékaři sice s depresí umí pracovat, k léčbě se ale přesto dostane méně než deset procent pacientů. Světová zdravotnická organizace si proto právě tuto nemoc vybrala jako téma letošního Dne duševního zdraví.
Odborníci depresi dokonce označují pojmem „globální krize“. Potvrzuje to i psychiatr Zdeněk Bašný.
„Týká se to především takzvaných vyspělejších civilizací ve smyslu severoatlantické cvilizace, kde nárůst depresí v posledních desetiletích je obrovský,“ říká.
Příčin je podle něj celá řada a lékaři se ne na všech shodují. Především ale lidé řeší jako problémy věci, které vyplývají z přesycenosti dnešní společnosti.
„Jsme vystaveni stále většímu stresu, velkému zdroji informací, že nedovedeme třídit podstatné od nepodstatného, a i modely života nejsou ku prospěchu naší psychiky. To znamená, že modely chování, které se snažíme dodržovat, mohou vést k dalším stresům a je to často začarovaný kruh,“ míní Bašný.
Pacientů s depresí i v Česku neustále přibývá a jsou dominantní složkou práce ambulantních psychiatrů. Lidé si ale zvykli označovat depresí i třeba jen špatnou náladu. Podle Bašného by měli vyhledat lékaře tehdy, pokud pokles nálady svou intenzitou a délkou trvání přesahuje předpokládaný podnět.
„Tam, kde už ztrácíme schopnost reagovat přiměřeně na své okolí, kde ten pokles nálady je takový, že ztrácíme zájem o své dřívější aktivity, kde najedou ztrácíme motivaci k životu, tak nepochybně v této chvíli je důležité vyhledat odbornou pomoc,“ vysvětlil psychiatr.
Jak zdůraznil, každá deprese je pozitivně ovlivnitelná a většina se dá i odstranit. „Pochopitelně záleží na tom, z čeho vyplývá, ale často se vyléčí do původního zdravého stavu,“ dodal.
