Letošní prázdniny jsou o sekundu delší
Letošní červenec začal o trochu později než obvykle. Noc ze soboty na neděli byla totiž o jednu sekundu delší. Takzvaná přestupná sekunda přibyla na všech hodinách po celém světě najednou.
Kdyby se někdo v České republice dnes ve 2 hodiny ráno díval na úplně přesné atomové hodiny, viděl by nezvyklý čas: 1 hodina 59 minut a 60 sekund.
Narozdíl třeba od přestupného dne se sekunda přidává po celém světě najednou.
Ve skutečnosti mají obyvatelé Země dva časy. Jeden je naprosto přesný, atomový, definovaný vibracemi atomů cesia 133. Ten druhý je čas sluneční, který vnímáme my i okolní příroda.
O takzvané přestupné sekundě informoval ve víkendovém Dopoledním Radiožurnálu redaktor ČRo Ondřej Bouda
Sluneční čas závisí na rychlosti rotace Země kolem své osy. A protože rotace není úplně rovnoměrná a v průměru spíše zpomaluje, tak se oba časy rozcházejí.
Proto existuje standard času UTC, který je sice přesný, ale když se začne rozcházet o moc, tak se prostě přestupnou sekundou upraví.
K takovému postupu dochází v průměru asi jednou za rok a půl. Ve skutečnosti ale nejde o nic pravidelného. Od začátku 70. let, kdy byl tento systém zaveden, se už přidalo celkem 25 sekund. Někdy to byly dvě do roka, ale v předchozích třech letech například ani jedna.
O tom, kdy přesně se sekunda přidá, rozhoduje asi půl roku dopředu vědecká komise, která měří rozdíl mezi atomovým a slunečním časem. Existuje samozřejmě i teoretická možnost sekundu i odebrat v případě, že by rotace země zrychlovala. To se ale zatím nestalo ani jednou.
Přestupnou sekundu je třeba oznamovat ve značném předstihu proto, že přesný čas je v dnešní době velmi důležitý. Nepravidelné přidávání sekund dělá problémy třeba v řízení letového provozu, navigačních systémech GPS nebo při finančních transakcích. Mnoho institucí se tak vždy musí připravit.
Přestupná sekunda nebo hodina?
Uvažuje se proto, že by se místo přestupné sekundy zavedla přestupná hodina. Ta by byla potřeba odhadem jen jednou za 5 až 6 tisíc let. Odborníci se ale na ní nejsou schopni shodnout.
Řada zemí nicméně prosazuje také názor, že z lidské perspektivy by bylo přidání hodiny naprosto nesmyslné, protože přesný čas by se začal rozcházet s tím skutečným, který lidé okolo sebe vnímají. Stejně nepřirozeně vnímají lidé i přechody mezi letním a zimním časem či zavedená časová pásma.
Debata o srovnání rozdílu mezi atomových a slunečním časem není jednoduchá a odborníci ji vedou už od roku 2008. Rozhodnutí mělo padnout letos v lednu. Ale nakonec ho odsunuli až na rok 2015.
