Lidé si můžou poprvé prohlédnout vzácný Mendelův rukopis základů genetiky
Lidé si v Česku vůbec poprvé budou moci prohlédnout unikátní rukopis Pokusy s rostlinnými hybridy, ve které Gregor Johann Mendel popsal svou teorii dědičnosti. Rukopis, který se do Česka vrátil po 25 letech, je součástí výstavy v Národním technickém muzeu v Praze, která začíná dnes. Přesně před 190 lety se slavný přírodovědec a zakladatel moderní genetiky narodil.
„Výstavu jsme koncipovali pro širokou veřejnost a je připravena nenásilnou formou, aby prostý návštěvník pochopil a dozvěděl se něco o životě a díle Gregora Johanna Mendela,“ říká kurátorka Daniela Vránová.
Středobodem práce opata augustiniánského kláštera byly pokusy s hrachem setým, zjednodušeně řečeno ho zajímalo které vlastnosti a jak rostliny dědí. Svému bádání na tomto poli zasvětil deset let svého života, na tuto etapu upozorňují i drobné předměty ve vitrínách.
„Tady máme vystaven jeho mikroskop, který používal při svých pozorováních, i jeho vlastní brýle,“ doplňuje Vránová.
Mendelovy objevy byly zcela zásadní v propojení biologických oborů a matematiky a statistiky. Mendel při dlouhodobých pozorováních s hrachem přišel na souvislosti základu principu dědičnosti a přenášení vloh, genů mezi rodiči a potomky,“ poznamenal ředitel Mendelova muzea v Brně Ondřej Dostál.
Mendel byl také oblíbený pedagog, věnoval se včelařství nebo meteorologii a ve všech těchto oborech si vedl s výbornými výsledky.
Rozhovor s britským spisovatelem Simonem Mawerem, autorem knihy ‚Mendelův trpaslík‘
„Rozhodně musel být velmi ctižádostivý, velmi pracovitý a pilný. A i geniální, protože on nevěděl, že jsou geny, že jsou nějaké mikročástice, on tomu teda říkal elementy, a nevěděl, co děje uvnitř buněk. Ale podařilo se mu naformulovat si otázky a pak je i vysvětlit. Musel být velmi vstřícný, protože byl oceňován i lidmi,“ upřesnil Dostál.
Tím nejvzácnějším exponátem je na výstavě originál rukopisu Pokusy s rostlinnými hybridy, zapůjčilo ho sem brněnské opatství. Zpět do České republiky se tento unikát vrátil nedávno, po dlouhých 25 letech.
„Popisuje v nich svou teorii dědičnosti, ve které vyhodnotil své dlouhé pokusy při křížení hrachu setého,“ dodává Vránová s tím, že rukopis sestává z dvanácti dvojlistů a jednoho protokolu. „Je to dílo ohromné hodnoty,“ uzavírá.
