Mladá chemička navrhuje šetrné čištění odpadních vod

Doktorandka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Lenka Vacková se snaží dokázat, že čištění odpadní vody by mohlo být daleko levnější a ekologičtější. Chce k tomu použít různě geneticky upravené bakterie. Její projekt bude posuzovat porota v soutěži Ministerstva životního prostředí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výzkum. (Ilustrační foto) | Foto: Fotobanka PhotoRack

V chemikáliemi prosycené školní laboratoři v pražských Dejvicích stojí desetilitrová skleněná nádoba. V ní jsou nasypané tisíce malých bílých čoček a mezi nimi probublává voda.

„To je náš experimentální reaktor, ve kterém plave imobilizovaná biomasa, která umí takzvanou denitrifikaci, což je odstraňování dusičnanů z vody. Ty čočky vypadají opravdu jako čočky, mají průměr tři milimetry a jsou velmi tenké, zhruba dvě desetiny milimetru a uvnitř jsou právě porézní a v těch pórech žijí ty bakterie, které umí tu denitrifikaci,“ popisuje svůj projekt Lenka Vacková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Petra Sehnoutky o experimentu doktorandky VŠCHT Lenky Vackové

Nyní má ve svém, jak říká reaktoru, bakterie, které jsou schopné odstraňovat z vody dusičnany. Podobným způsobem zde ale mohou být bakterie jiné, a to především geneticky upravené.

„Poměrně jednoduchou změnou v genetické informaci bakterií je možné donutit bakterii aby rozkládala látky, které žádná jiná bakterie neumí rozkládat. Do bakterie se dá vložit gen třeba pro rozkládání fenolů nebo nějakých těžko rozložitelných látek,“ vysvětluje.

Čistírny by potom ušetřily. Odpadlo by totiž drahé čištění chemikáliemi. Důležitá a stěžejní v tomto projektu je i druhá část – jak takové bakterie udržet jen v čistírně, aby neodplavaly společně s vyčištěnou vodou. Jedním ze způsobů je bakterie uzavřít do jakýchsi mikropláství v plastových čočkách.

„Dělá se to tak, že roztok bakterií se smíchá s roztokem polyvinylalkohol,u to se nakape na takový sušící pás. Tím kapáním vlastně vznikne tvar čoček. To se usuší.Během toho sušení vznikne uvnitř těch čoček ta porézní struktura a uvnitř toho polyvinylalkoholu zůstanou ty bakterie,“ říká sympatická doktorandka.

Ve skutečnosti by na jednu čistírnu byly potřeba tuny takovýchto čoček. Její profesor Jiří Wanner si myslí, že projekt má šanci uspět. Dodává ale, že kámen úrazu bude v tomto případě spíš v legislativě:

„Schůdné to technicky je. Já tady vidím jediný problém a to je dost konzervativní přístup evropské unie i její legislativy, a tudíž i naší legislativy k aplikaci geneticky modifikovaných organismů v praxi. Tam bude asi největší problém pro aplikaci toho projektu,“ domnívá se.

Lenka Vacková svůj projekt cílí především na čistírny u různých průmyslových podniků. Pokud její nápad uspěje v soutěži ministerstva životního prostředí, je šance, že by se v nějaké podobě mohl ujmout v praxi.

Lucie Maňourová, Petr Sehnoutka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru