Možná jste optimisté, i když o tom nevíte

Vědci z britské University College London tvrdí, že optimisty je skoro 80 procent lidí, přestože někteří z nich by to sami o sobě neřekli a že mozek prý velmi dobře umí zpracovávat dobré zprávy o budoucnosti. Své závěry publikovali v časopise Nature Neuroscience.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mladí lidé na lavičce | Foto: Corbis

Psychologie zná fakt, že je více optimistů, než se zdá, dlouhá léta, ale co by se dalo označit za nejvýznamnější závěr britských vědců je to, které části mozku jsou za tento jev odpovědné. To znamená výzkum konkrétních míst a částí mozku, který tento stav navozují.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Světa o jedné byl psycholog Jeroným Klimeš

„Mozek přijímá nepřeberné množství informací každou vteřinu celý den a samozřejmě si je musí nějakým způsobem třídit. Je mýtem, že náš mozek pracuje jenom na deset procent své aktivity. Celý mozek zpracovává informace a musí je třídit tak, jak je to evolučně výhodné, tak, jak je to výhodné pro přežití druhu,“ vysvětlil ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích Martin Hollý.

Pokud člověka postihne vážná ztráta, například smrt blízkého člověka, tak se dostává do takzvané reaktivní deprese, to znamená deprese, která je reakcí na životní ránu.

„Když člověka necháme v klidu a on sám to nezhoršuje nějakými zlozvyky, tak do půl roku se jeho emocionální systém opět stabilizuje v té mírné pohodě tak, jak je mu to vlastní,“ říká psycholog Jeroným Klimeš.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích Martin Hollý mluví o funkcích lidského mozku v Ozvěnách dne na Radiožurnálu.mp3

Během půl roku mozek negativní informaci zpracovává, hledá nové cesty, člověk si vytváří novou identitu. „Je to půl roku těžké mentální práce. Člověk musí předělat všechny své životní plány a pohledy, což je dost velká dřina, proto není dobré toho člověka v této době přetěžovat jinými úkoly nebo ho nutit, aby se nuceně veselil, po čase s tím přijde sám,“ dodává Klimeš.

Lidé se tuto fázi snaží urychlit nejen tím, že se uměle rozveselují, ale že příliš pracují, zanedbávají denní režim, málo spí a stravují se. Poruchy životosprávy vedou k tomu, že se deprese protáhne na mnohem delší dobu, než by bylo nezbytně nutné.

Helena Berková, Veronika Sedláčková, Michaela Vydrová, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme