Na Antarktidě bylo před miliony let tropické počasí a rostly tam palmy, zjistili vědci

Hluboko pod ledem pokrývajícím Antarktidu našli vědci stopy po palmách a baobabech. Před 53 miliony let se prý dalo na jižním pólu klidně i koupat. Vědci se teď snaží zjistit, co to může znamenat pro budoucnost i v souvislosti se změnami klimatu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká stanice Johanna Gregora Mendela leží v severní části ostrova Jamese Rosse na pobřeží průlivu prince Gustava. Vlevo v pozadí tufový kužel Bibby Hill, vpravo na horizontu severní část Antarktického poloostrova (Grahamovy země).

Česká stanice Johanna Gregora Mendela leží v severní části ostrova Jamese Rosse na pobřeží průlivu prince Gustava. Vlevo v pozadí tufový kužel Bibby Hill, vpravo na horizontu severní část Antarktického poloostrova (Grahamovy země). | Foto: Daniel Nývlt

Většinu povrchu Antarktidy postupující ledovce už dávno smetly, vědci proto ponořili vrtnou soustavu do hloubky čtyř kilometrů u pobřeží Wilkesovy země. Pak se provrtali asi kilometrem sedimentu, kde teprve začali pátrat.

Našli stopy pylu palem, baobabů a makadamů, respektive jejich tehdejších příbuzných. Navíc tam objevili i zbytky jednobuněčných organismů zvaných archea.

Z nich mohou velmi přesně učit teplotu, která před 50 miliony let v Antarktidě vládla. Ani přes zimu tam teplota neklesala pod 10 stupňů, v létě běžně dosahovala asi 25 stupňů. Kvůli mnohem vyšší koncentraci CO2 ve vzduchu měla Antarktida subtropické klima.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nové objevy vědců z Antarktidy shrnuje redaktor Ondřej Bouda

Vědci klima před miliony let zkoumají proto, aby pomohli předpovědět budoucnost Země. Ta se modeluje pomocí počítačových simulací, které se ale velmi často rozcházejí podle vstupních parametrů. A informace z minulosti pomáhají odhady zpřesnit.

Zjišťuje se totiž, co všechno je možné, kam až mohou dosáhnout hladiny moří, zda se dokážou rostliny přizpůsobit a případně které. Dnes už totiž vědci nepochybují o globálním oteplování, ale spíše se snaží zjistit, jak bude rychlé a zda na něj má vliv člověk.

Před týdnem přitom vědci objasnili další záhadu, proč arktický led u Amundsenova moře taje tak rychle. Pomocí radaru pod ledem objevili kaňon hluboký asi 1,5 kilometru a rozsahem srovnatelný s Grand Canyonem ve Spojených státech.

Antarktický kaňon pravděpodobně vyhloubily ledovce v dobách, kdy byly hladiny moří mnohem nižší. Dnes ale touto cestou pod ledový příkrov proudí mořská voda, která ho ohřívá a tím i rozpouští.

Západní Antarktida tak přispívá asi 10 procenty k rostoucí hladině oceánů. Jenže mnohem větší východní Antarktida je tak zamrzlá, že se zatím předpokládá, že vydrží pod ledem ještě několik století, i když teploty porostou.

Vědci však varují, že čím lepší informace a modely mají, tím více se ukazuje, že dosud globální oteplování spíše podceňovali.


Vědci pátrají po historii Antarktidy i u pobřeží Wilkesovy země

Ondřej Bouda, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme