Na letní univerzitě v Liberci děti sbírají kredity a obhajují vysokoškolské práce
Konstrukce průzkumných aut, programování robotů nebo mikrobiologické analýzy v laboratoři. To jsou úkoly, které na začátku 2. ročníku Letní dětské univerzity v Liberci dostalo 30 dětí z celého Česka. Stali se z nich na dva týdny vysokoškoláci se vším všudy. Tedy i se sbíráním kreditů do indexu a obhajováním vědecké práce.
„Blikače s baterkami jsou věc navíc, která s autíčkem nesouvisí, nebudeme to na něj montovat. Naopak začneme pájet základní desky," instruuje deseti až patnáctileté kluky v laboratoři mikroelektroniky Jiří Jelínek z fakulty mechatroniky.
Pájení, které se školáci při konstrukci aut učí, bravurně zvládá Kuba z Prahy. Naučil se to totiž už loni. V ruce drží zelenozlatou desku. „To je destička, na kterou budeme pájet odpory, tranzistory a mikroprocesory, aby se to dalo programovat,“ vysvětluje.
Děti se učí programovat jednočipový počítač. Auto, které se bude pohybovat, jak budou chtít - třeba průzkumný vůz - si pak na konci tábora odvezou domů.
V nedaleké laboratoři robotiky jsou také většinou chlapci. Výjimkou je Tereza z Rumburka, která programuje legorobota. Ten má dokonce jméno - Kuba.
Pro dívku je podle ní nejtěžší pochopit, kolik stupňů mají některé otáčky či jaké rychlosti robot potřebuje.
„Každý den programujeme robota jinak, aby dělal jiné věci,“ říká Tereza. Že bude robot umět i tancovat, si nemyslí. „Asi ne, uvidíme ještě,“ dodává.
Asistentka Lenka Krečmerová kývá hlavou, že se robot na tancování naprogramovat může. „Na tancování s kolečky. Když si představíte, jak tancují lidé na vozíčku, tak podobně by ten robot určitě tancovat uměl,“ tvrdí.
Školu hrou zažívají i malí vědci, kteří se dali na obor mikrobiologie. Odebírají vzorky v liberecké přehradě a zkoumají, jestli je voda vhodná ke koupání. Školačka Elze si nese „úlovek“ ve sklenici do laboratoře.
Pro nadané děti z okolí Brna připravila Mensa příměstský tábor
Číst článek
Vzorky děti odebírají pomocí speciální síťky - planktonky. „Hodili jsme ji tam a na ní se usadil zelený plankton,“ svěřuje se Tereza. Síťku dostala od Marie Martincové, která ji má na hydrobiologii.
Vzorky pak budou školácii zkoumat pod mikroskopem. Můžou tam najít sinice, zelené řasy nebo třeba rozsivky. „Rozsivka má krystalické tvary, dělá schránky. Sinice je zelená, dělá fotosyntézu. Jde to jednoduše poznat,“ přibližuje Martincová.
Potvrzuje, že problematické jsou ve vodě především sinice. „Produkuje neurotoxiny, takže pak se děti nemůžou koupat.“
Malí vědci se také učí, co se smí a nesmí v laboratoři dělat. Štěpán si pamatuje, že tam není povoleno jíst a pít. S tím ale nemá problém - svačinu si dá už předtím.
