Na Nebraské univerzitě vyrobili elektrický beton, pomáhat má při rozmrazování silnic

Vědci zkoušejí elektrický beton. Na Nebraské univerzitě ve Spojených státech přidali do běžného betonu trochu oceli a uhlíku a vyrobili tím vodivou směs. Pomoci by mohla například při rozmrazování silnic. Univerzita už jeho funkci vyzkoušela. Vědcům stačilo pouhých dvacet procent vodivé směsi, aby betonem proudil dostatek elektřiny k roztání sněhu a zároveň byl bezpečný na dotek.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nový most u Benátek nad Jizerou na Mladoboleslavsku | Foto: Jana Huzilová

„Tahle myšlenka je stará možná 50 let. Zejména ve velmi studených obdobích – při minus 20 až 25 stupni – se používal takzvaný elektroohřev,“ říká o elektrickém betonu profesor Rudolf Hela ze stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně a vysvětluje, jak se dřív podobný beton využíval:

Přehrát

00:00 / 00:00

Na nebraské univerzitě v USA vyrobili vědci elektrický beton. Více od Luďka Hubáčka

„Cílevědomě se část ocelové výztuže využívala jako odporové vodiče, které beton prohřívaly. A tak se umožnilo jeho zrání i ve velmi nízkých, minusových teplotách. Takže ta myšlenka je relativně hodně stará. Novinkou může být to, že se používají rozptýlené výztuže, které jsou trošku jinou formou, než se používá klasický elektroohřev pomocí výztuže.“

Tým vědců z Nebraské univerzity v Lincolnu v čele s profesorem Chrisem Tuanem vyzkoušeli podle serveru Phys.org beton nejdříve na prostoru velkém jako obývací pokoj. Přidali do něj ocelové špony a uhlíky. Když zjistili, že sníh roztaje, tak jeho účinnost nechali otestovat na 45 metrů dlouhém mostě Roca Spur Bridge, nedaleko města Lincoln. Ten je tak prvním mostem na světě, postaveném z 52 panelů elektrického betonu.

Profesor Tuan tvrdí, že elektrické vyhřívání není vůbec drahé. Elektřina při třídenní sněhové bouři stojí okolo 250 dolarů, tedy méně než náklaďák posypové soli. Problém ve vysoké ceně nevidí ani Rudolf Hela:

„Pokud by se použily odpadní špony tak, jak to použili v americkém výzkumu, cena může být velmi nízká. Odhaduji kolem 10 až 15 korunami za kilogram. Řádově by tohle mělo perfektně fungovat ke zlepšení vodivosti v dávkách kolem 20 až 25 kilogramů za jeden metrický kubík betonu. Je to otázka řádově 300 až 500 korun na kubík betonu, což není až tak zásadní zvýšení.“

Pokud by se vodivý beton začal časem využívat k rozmrazování silnic, tak se podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic Jana Rýdla musí vyřešit hlavně problémy s provozem.

„Jak připravit řidiče na to, že vyjíždí z odmrazeného úseku na ten, kde už odmrazování není? Jak zařídit, že by na některém úseku dodávka elektrické energie vypadla? Než se to řidič dozví, než bude mít možnost zareagovat, tak se dostane na úsek, který už může být hůře sjízdný,“ vysvětluje Rýdl.

Elektrický beton se nezkouší jen na Nebraské univerzitě v USA. Své zkušenosti mají také na brněnské stavební fakultě. Profesor Rudolf Hela zkoušel vodivý beton se svým týmem v železniční dopravě:

Přehrát

00:00 / 00:00

Na Nebraské univerzitě vyrobili elektrický beton. O jeho elektrickém napájení mluví Jan Kyncl z elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze

„Konkrétně jsme zkoušeli rizika u železničních pražců, z důvodu zmatení signalizace semaforu a výhybek. Mohlo by dojít k tomu, že by pražec fungoval jako část elektrického bodu, který by v tomto prostředí mohl pracovat negativně.“

„Například se potvrdilo, že přídavek rostlinné výztuže ve formě ocelových vláken výrazně zlepšuje vodivost minimálně o tři až čtyři řády, samozřejmě podle typu a dávky vláken,“ dodává.

Mluvčí ŘSD Jan Rýdl si myslí, že elektrický beton v nejbližší době klasickou směs na silnici nenahradí:

„Nelze očekávat, že by nějak dramaticky začala z týdne na týden vstupovat na světovou stavební scénu. Pravděpodobně bude někde odzkoušena. My jsme připraveni přebírat zkušenosti tak, jak to trvale děláme s okolními i vzdálenějšími státy, majiteli a správci pozemních komunikací, především dálnic.“

Při experimentu na Nebraské univerzitě zjistil profesor Tuan, že beton se dá upravit ještě jinak. Podle serveru Phys.org si vědci v laboratoři postavili kostku z betonu, která obsahovala magnetit. V místnosti tak odstranili elektromagnetické vlny a mobilní telefony okamžitě ztratily signál.

Roztátý sníh na elektrickém betonu | Foto: Chris Tuan University of Nebraska-Lincoln

Luděk Hubáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme