Na záchranu vzácných knih chce Národní archiv získat stamiliony

Tisíce svazků vzácných knih a tiskovin v archivech a knihovnách mohou být nenávratně zničeny. Stárnoucí křehký a zažloutlý papír se pomalu rozpadá na prach. Ohroženy jsou nejvíce vzácné dokumenty z let 1850 až 1980, kdy se psalo a tisklo na nekvalitní papír, který rychle stárne. Národní archiv s Národní a Moravskou zemskou knihovnou proto v příštím roce požádají o dotace z norských fondů na záchranu českých archiválií.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Po restaurování | Foto: Národní knihovna ČR

„List po listu se nastříká odkyselovací roztok, potom se v digestoři proudem teplého vzduchu metylalkohol odpaří,“ popisuje speciální metodu odkyselování starých tisků Michal Ďurovič z Národního archivu v Praze.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Petry Benešové z Národního archivu

Právě tento způsob ošetření archiválií je jediným, který může starým knihám prodloužit životnost i o několik stovek let.

V prosklené digestoři právě restaurátor knih Roman Straka vysouší fénem jednotlivé stránky vzácných velkých desek zemských. Objemné knihy s barevným malovaným hřbetem, do které se v sedmnáctém století zapisoval majetek a pozemky jednotlivých rodů:

„Problém Zemských desek spočívá v tom, že je tam velmi výrazný korozivní vliv železogalového inkoustu. Jeho vlivem se někdy až rozpadá papírová podložka. Naším úkolem je vysokou kyselost papírové podložky a inkoustu malinko zvýšit do nějaké neutrální oblasti.“

Odkyselování starých knih je velmi zdlouhavé a náročné. Trvá v průměru dva týdny, ale mnohdy se musí proces opakovat. Restaurátor musí list po listu archiválii vysušovat a dávat přitom pozor, aby inkoustové písmo neporušil. Na rukou má gumové rukavice, na sobě plášť a ústa si chrání respirační rouškou.

„Protože roztokem této látky je methanol, takže musí být přísné pracovní podmínky.“

Nekvalitní papír

Žloutnutí a křehnutí papíru a jeho rozpad je dnes největším problémem všech knihoven a archivů. Nejhůře jsou na tom tiskoviny vyrobené v druhé polovině devatenáctého století ze dřeva s použitím kyselého pryskyřičného klížení. Takový papír není odolný proti stárnutí, říká Michal Ďurovič z Národního archivu:

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž o opravě vzácné knihy v Národním archivu

„V té době se začal vyrábět papír z rozemletého dřeva, vznikaly různé buničiny. Jen pro představu, v Národním archivu máme z tohoto období zhruba 90 procent archiválií.“

Tedy dalo by se říci, že většina archiválií Národního archivu je vyrobena právě v kritickém období nekvalitního papíru. Více než polovina z nich se pak řadí do nejvzácnějších a nejdůležitějších dokumentů. Odkyselování tisků je tak pro zachování historických informací nezbytné. Zatím ale v Česku neexistuje rychlá a účinná metoda, takzvané hromadné odkyselení. Restaurátoři musejí tisky zachraňovat po jednotlivých kusech.

Hromadné odkyselení, které může prodloužit životnost knih až o čtyři sta let, už používají například archivy a knihovny ve Švýcarsku, Nizozemí, Německu nebo například Polsku. I Česko na tuto metodu shánělo tři miliony eur před třemi lety z norských fondů. Podruhé se pokusí o dotace z těchto fondů žádat Národní archiv s Národní a Moravskou zemskou knihovnou příští rok.

Michaela Vetešková, Petra Benešová, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme