Na zemi žije už 7 miliard lidí, populace dále poroste

Podle Zprávy o stavu světové populace 2011, kterou zveřejnil Fond OSN, je na planetě už 7 miliard lidí. Nejrychleji roste populace v Asii. Čína má rekordní miliardu 300 milionů obyvatel, do několika let by ji ale měla předběhnout Indie. Experti dodávají, že populační exploze čeká také Afriku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Planeta Země | Foto: Fotobanka Stock.xchng

„Pro někoho těch sedm miliard může znamenat, že planeta Země je přelidněná. Já jsem zrovna minulý týden překládal nějaký materiál od šéfa OSN Pan Ki-muna, který tam říká: ‚Já si naopak myslím, že teď ta síla naší planety činí 7 miliard'. Takže to nevnímá jaksi v tom negativním smyslu slova, ale jako realitu, s kterou se musíme nějakým způsobem vyrovnat. Prostě teď je nás 7 miliard a je možná lepší si říct, že to je naše síla, než že nás to nějakým způsobem může zničit,“ řekl vedoucí informačního centra OSN v Praze Michal Broža.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ondřej Bouda se ve své reportáži zamýšlí nad řešením problémů přelidněného světa

Problémů je ovšem neustále mnoho. Polovina ze všech lidí na Zemi žije za méně než 2 dolary denně. Miliarda trpí hlady. Stejný počet nemá dostatečný přístup k pitné vodě. Přes 800 milionů lidí žije ve slumech a stejný počet lidí, převážně žen, je negramotných. Ve většině Afriky a jižní Asie trpí více než polovina dětí podvýživou. A 925 milionů lidí žije v potravinové nejistotě.

Populace přitom neustále roste. Lidstvo by mělo najít řešení dřív, než bude pozdě. Blíží se totiž doba, kdy počet lidí dosáhne limitu, který je Země schopna uživit.

ČTĚTE TAKÉ: S počtem obyvatel roste nejen spotřeba, ale i životní úroveň

Dnešní den vybrali vědci na základě demografických projekcí. Lidí na Zemi sice přibývá čím dál rychleji, v Česku ale teď novorozenců asi ubyde. Dojem baby boomu posledních let navíc podle porodníků vznikl hlavně v Praze, kde jsou už dlouho přeplněné 3 velké porodnice – Apolinář, Podolí a Motol. Radiožurnálu to řekl Antonín Pařízek z Gynekologicko-porodnické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

„Zhruba z 90 tisíc porodů stoupla porodnost asi na 118 tisíc ročně, takže ten nárůst je 20, 25 procent. V roce 2002 existovala porodnice, kde třeba neměli ani jeden porod denně. Tyto malé porodnice většinou spontánně nebo z ekonomických důvodů zanikly. Takže z původně ze 130 porodnických zařízení jich je dneska zhruba necelá stovka,“ řekl Antonín Pařízek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Ondřeje Boudy ve Světě o druhé na Rádiu Česko

Populace na Zemi je celkově dost nerovnoměrně rozložena: v oblastech Asie a Afriky roste dynamicky, zatímco například Česká republika si podle sociologa Iva Možného drží 10 milionů již přibližně 100 let. „Tam, kde stagnuje, stárne, a to je vážný problém – nejen evropský, brzy to bude problém i pro Čínu,“ dodává Ivo Možný.

Řešení globálních problémů, souvisejících s velkým počtem obyvatel na Zemi, je podle Tomáše Duba, náměstka ministerstva zahraničí pro rozvojovou pomoc, třeba spatřovat v principu solidarity: „Když se nacházíme na takovém stupni vývoje, na jakém se nacházíme, tak cítím povinnost pomáhat těm, kteří jsou na tom hůř.“

Někdy to ale vypadá, jako by někteří lidé ani nechtěli pomoc. Otázkou tak třeba je, proč mají v chudých zemích rodiny tolik dětí, když se o ně nejsou schopné samy postarat.

Zvýšení životní úrovně zmenšuje velikost rodiny

„Průměrná somálská rodina má 10 – 15 členů. Pro ně je to de facto jediná možnost, jak si zajistit normální život,“ říká Josef Homolka z Člověka v Tísni a dodává, že je to takový začarovaný kruh. Rodiče musí mít hodně dětí, aby se o ně ve stáří někdo postaral. Jenže tím, že mají tolik dětí, zůstávají chudými a potřebují pomoc. V další generaci se to celé opakuje.

Řešení globálních problémů, souvisejících s velkým počtem obyvatel na Zemi, je podle Tomáše Duba, náměstka ministerstva zahraničí pro rozvojovou pomoc, třeba spatřovat v principu solidarity: „Když se nacházíme na takovém stupni vývoje, na jakém se nacházíme, tak cítím povinnost pomáhat těm, kteří jsou na tom hůř.“

Možná to vypadá beznadějně, ale není to zase tak dávno, co stejný koloběh fungoval i v Evropě.

Rodina. Ilustrační foto | Foto: Free Digital Photos

„U nás to vypadalo vlastně stejně: původně měla rodina 10 dětí, z toho pár přežilo do dospělosti. Přišla průmyslová revoluce, vývoj a posléze se tak zlepšila ekonomika, až děti, aby uspěly, musely studovat. A to je poměrně drahá věc,“ vysvětluje Tomáš Dub.

Logickým důsledkem zvyšujícího se životního standardu je tedy zmenšování průměrné rodiny. Josef Homolka s tímto stanoviskem souhlasí: „Pokud budou ti lidé do budoucna více vzdělaní, stát se o ně bude schopen spíše postarat, tak nebude problém.“

Lidé si pak podle Josefa Homolky uvědomí, že mají sociální jistoty i jinde než v dětech. A tak rozvojová pomoc může přispět ke zpomalení růstu světové populace.

Ale ani bohatá Evropa nemá neomezené zdroje, aby spasila celý svět. Obzvláště ne dnes, v době finanční krize. Tomáš Dub dodává, že zdroje nejsou neomezené, ale zároveň ministerstvo zahraničí pociťuje naléhavost problému právě v této době.

Josef Homolka zdůrazňuje, že pomoc nespočívá pouze ve finančních injekcích: „Spíš je potřeba vzdělávání a rozvojové projekty a to tak, aby oni sami se naučili hospodařit s prostředky, které mají k dispozici.“

Uživí nás Země?

„Když vezeme to, jak využíváme zdroje my v bohatém světě, a pokud by každý Ind a Číňan chtěl žít na úrovni naší, případně na úrovni Američana, tak ty zdroje nebudou určitě,“ říká Dagmar Millerová Prášková z institutu Glopolis. Podle ní je paradoxní právě to, že často hladoví sami producenti potravin, kteří jsou závislí nejen na podnebí, ale také na výkupních cenách.

V obchodu s potravinami pak bohatne několik nadnárodních společností.

Přehrát

00:00 / 00:00

Sociolog Ivan Možný hodnotí pro Rádio Česko vývoj populace a jeho důsledky

K nedostatku potravin však přispívají ale také některé zdánlivě bohulibé projekty – biopaliva. Vyrábí se z plodin, které jsou primárně určeny na spotřebu – jako je kukuřice, obilí a cukrová řepa. Třetina produkce cukrové řepy se zpracuje na biopaliva.

Pěstování těchto plodin pro zpracování na biopaliva pak zabírá často zejména ve hladovějícím třetím světě půdu pro zemědělství, které by mělo živit vlastní občany.

Politický dopad

Zvyšování cen potravin, které s sebou tato situace přináší, pak může vést k dalekosáhlým politickým změnám. Například takzvané arabské jaro vypuklo kvůli zdražování chleba.

Michal Romancov z Metropolitní univerzity Radiožurnálu řekl, že investiční banka Nomura vytipovala 26 zemí ve světě, které jsou potenciálně ohroženy růstem cen potravin. Mezi tyto země patří také Bulharsko nebo Rumunsko.

Hlad ale ohrožuje také Indii, Čínu a Vietnam. Vedle nedostatku potravin je i problém s vodou. „Pokud jde o produkci potravin, tak ještě lidský důmysl může změnit produktivitu zemědělství v různých částech světa, ale s čím nic nenaděláme, je, že planeta má omezené množství vody, které je nerovnoměrně rozdělené, takže někde bude určitě chybět,“ dodal sociolog Ivo Možný.

Pjotr Nikolajev z ruského Kaliningradu by mohl být sedmimiliardtým obyvatelem planety Země | Foto: Reuters

Například Izrael okupuje řadu arabských území proto, že jsou zdrojem vody. Konflikt hrozí podle Romancova i na povodí Eufratu a Tigridu. „Turecko vybudovalo na svém území soustavu vodních děl v Anatolii, čímž má možnost za určitých okolností velice výrazným způsobem ovlivnit přítok vody do Sýrie, respektive Iráku. A Turecko už několikrát dalo najevo, že případně je ochotné tohoto prostředku proti svým sousedům využít.“

Ne vždy ale nedostatek vody musí být důvodem k eskalaci mezinárodního napětí. Podle studií má voda potenciál konflikty zklidňovat. Státy závislé na vodě přijmou kooperativní strategie a vodu se snaží dělit.

Sedmimiliardtý obyvatel planety

O statut sedmimiliardtého obyvatele se hlásí hned několik novorozenců. Podle ruských médií se jím stal dnes dvě minuty po půlnoci Pjotr Nikolejv z ruského Kaliningradu.

Přehrát

00:00 / 00:00

K tématu v Ozvěnách dne diskutovali Tomáš Kučera z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a etnolog Mnislav Zelený

Dalšími potenciálními jubilejními obyvateli mohou být Alexandr z Petropalvovska-Kamčatského na ruském Dálném východě, Danica May Camacho z filipínské Manily nebo dívka Nargis z indického státu Uttarpradéš.

Podle demografů však prakticky nelze přesně zjistit obyvatele s určitým pořadovým číslem, proto je tento statut pouze symbolický.

Lenka Jansová, Ondřej Bouda, Eva Presová, Marína Dvořáková, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme