Nanočástice selenu zabírají i na rezistentní bakterie, zjistili brněnští vědci
Když se v polovině minulého století začal běžně užívat penicilín a další antibiotika, zdálo se, že lidstvo se navždy zbaví celé řady infekcí. Tyto látky dokonce měly být přidávány preventivně do zubních past a žvýkaček. Dnes už je jasné, že bakterie prohrály bitvu, ne ale válku. Vůči většině antibiotik získaly rezistenci. Vědci z brněnské Mendelovy univerzity proti živým organismům bojují nanočásticemi selenu.
Při hledání nového způsobu léčby běžných i pooperačních ran si brněnští vědci vzpomněli na známé a v praxi využívané účinky nanočástic stříbra. Své bádání zaměřili právě tímto směrem.
„ Jednak modifikace nanočástic na bázi také stříbra - fosforečnanu stříbrného, no a konečně jsme se dostali k selenu. Protože o selenu je známo, že může mít antibakteriální účinky. No a proč nejít do nanosvěta, vyzkoušet částice, které jsou velice malé a dokážou si opravdu poradit i s tak závažnými onemocněními, bakteriemi, jako je třeba Stafylokokus Aureus,“ vysvětluje Pavel Kopal z výzkumného týmu Mendolvy univerzity a Středoevropského technologického institutu.
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity proti živým organismům bojují nanočásticemi selenu . Podrobnosti zjišťoval redaktor Ivan Holas
To je velmi dobrá zpráva zejména pro všechna chirurgická i další oddělení nemocnic, pro které se mikroorganismus stal posledních letech doslova noční můrou.
„ Právě Stafylokokus Aureus je jedním z nejčastějších mikroorganismů, který je schopen vytvářet si rezistenci vůči těm běžným léčivům, tudíž je strašně špatně zvládnutelný, špatně se proti němu brání,“ připomíná Dagmar Chudobová, která nanoselén testovala na jednotlivých bakteriálních kulturách.
„V případě, že už právě antibiotická léčiva nezabírají a není jiná alternativa, kterou by se ta infekce dala léčit, už cesta pro vyléčení pacienta samozřejmě není. Takže může to být i tím závěrečným článkem toho onemocnění,“ vysvětluje.
To by se už záhy mohlo stát minulostí. Na rozdíl od antibiotik jsou účinky nanoselenu trvalé, může být tedy třeba i součástí materiálu podlah a stěn v nemocnicích a likvidovat tak bakterie preventivně.
Vědci z Mendelovy univerzity podle docenta Kopala také zkouší nanoselen fixovat v kolagenu a dalších látkách, které obsahuje i lidské tělo.
„Tyto polymerní látky dokážou nejenom být použity jako nosič částic, mohou být i pro tělo prospěšné. Třeba hyaluronová kyselina se už teďka používá pro lepší hojení třeba ran a podobně, takže v kombinaci s nanočásticemi je to velice dobrá věc. Nějaký gel třeba na rány, nebo případně by se to mohlo použít i na nějaké obvazové materiály a další,“ popisuje.
Selenové nanočástice se mohou stát i přímou alternativou antibiotik při léčbě bakteriálních onemocnění u člověka. Náročné klinické zkoušky ale potrvají několik let.
