Nobelovu cenu za lékařství dostali dva průkopníci výzkumu kmenových buněk

Letošními laureáty Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii se za revoluční přínos v oblasti buněčného výzkumu stali Japonec Šinja Jamanaka a Brit John Gurdon. Zjistili, že dospělé buňky je možné přeprogramovat, a ony se pak dokáží stát buňkami jakéhokoli typu. Jejich objev otevírá cestu k novým metodám diagnostiky a léčby nemocí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Japonský výzkumník Šinja Jamanaka na archivním záběru | Zdroj: Reuters

Na začátku života jsou jen kmenové buňky, které se postupně specializují například na svaly, kosti a další orgány. Dlouho se předpokládalo, že tento proces je jednosměrný. John Gurdon ovšem na přelomu 50. a 60. let demonstroval, že každá buňka si celý život nese všechny informace.

Přehrát

00:00 / 00:00

Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR vysvětlil, proč je objev oceněných vědců tak přelomový

Do žabího vajíčka vložil materiál ze střevní buňky dospělé žáby. Ukázalo se, že se z vajíčka vyvinul zdravý pulec. O více než 40 let později navázal na jeho práci Šinja Jamanaka. Zjistil, jak buňku přeprogramovat zpět na kmenovou. Zatímco Gurdon zkoumal chování dospělých buněk na žabách, Jamanaka už k výzkumu použil myši.

„Myš je velmi důležitým objektem výzkumu, protože to je vlastně obratlovec a už má geny velmi podobné a mnohé z nich totožné s člověkem. Je to takový model člověka a předstupeň výzkumu na člověku,“ vysvětlil Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Přehrát

00:00 / 00:00

Redaktor Ondřej Bouda přiblížil, jak by bylo možné objev využit při léčbě nemocí

Jejich objev může vést k výrazně efektivnější léčbě různých typů rakovin i dalších nemocí, jako jsou například Parkinsonova a Alzheimerova choroba.

„Nádorové buňky u různých nádorů se vyznačují právě tím, že z diferenciovaného stavu, kdy třeba pod mikroskopem se pozná, že to je buňka slinivky nebo jaterní, se v průběhu růstu nádoru dediferencují, to znamená ztrácejí charakter buňky té tkáně, která byla nádorem postižena, a stávají se z nich vlastně jakési takové kmenové buňky. Ovšem buňky velmi ,pošahané‘, abych tak řekl,“ přiblížil Pačes.

Objev ale zřejmě bude možné zužitkovat také při léčbě úrazů míchy nebo při „opravě“ srdce po infarktu, kde se pro svou univerzalitu používají zárodečné buňky.

„S embryonálními buňkami, zejména lidskými, je potíž. To jsou buňky, které jsou eticky takové nedotknutelné. Jsou to vlastně lidské zárodky a práce s nimi tedy podléhá velmi striktním etickým pravidlům. Tady jde o to, že kmenové buňky, to jest buňky, které ještě nejsou diferenciovány do žádné tkáně nebo orgánu a které do nich pak mohou být diferenciovány, si můžeme vlastně vyrobit už z těch dospělých buněk,“ upozornil Pačes.

Kvůli krizi bude finanční odměna nižší

V minulosti bylo celkem uděleno 102 Nobelových cen za lékařství a fyziologii, s výjimkou 38 individuálně oceněných ji ale vždy dostal tým vědců. Jen desetkrát se laureátkami staly ženy.

Nobelovy ceny se udělují od roku 1901 a mají být oceněním za největší vědecké, literární a mírové úspěchy. Vynálezce dynamitu Alfred Nobel se nikdy neoženil a většinu svého majetku proto odkázal nadaci, která dodnes z výnosů vyplácí finanční odměny laureátům.

Letos dostanou držitelé Nobelovy ceny kvůli finanční krizi o 20 procent méně než v předchozích letech, i tak je ale čeká tři čtvrtě milionu eur. Cenu převezmou 10. prosince, v den výročí úmrtí Alfreda Nobela.

Martina Mašková, Ondřej Bouda, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme