Nobelovy ceny ‚nejsou jen o vědě, ale také o lobbingu‘
Tento týden je ve znamení vyhlašování Nobelových cen. Historicky první Nobelovu cenu pro naši zemi ale získal v roce 1959 světoznámý vědec, akademik Jaroslav Heyrovský. A to cenu za chemii za objev polarografie. Naše země je v přehledu národů na dvacátém místě. Za námi je například Polsko, Španělsko či Řecko. V těsné blízkosti nás zase Itálie.
Ocenění pro české vědce přišlo před tolika lety podle předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše z vícero důvodů. „Jednak si nemyslím, že za minulého režimu by byla nějaká velká šance uspět ve vědeckých oborech, za které se uděluje Nobelova cena tak, aby se skutečně úspěch zobrazil,“ řekl Drahoš.
Připomněl, že Heyrovský, přestože cenu obdržel v roce 1959, ji získal za něco, co vymyslel už ve dvacátých letech minulého století. „Získat Nobelovu cenu není jenom problém vynikající vědy, musíte mít také kontakty se zahraničními kolegy. Musíte s nimi být v úzkém kontaktu,“ poznamenal. Za komunistické éry byla právě tato stránka velmi silně potlačena.
Chemik Antonín Holý
Přestože se ani po revoluci nikdo laureátem Nobelovy ceny nestal, Drahoš má jasno v tom, kdo by si ji zasloužil. „A to je profesor Antonín Holý. Myslím, a nejen podle mého názoru, že by právě on mohl na tuto cenu vážně kandidovat a také by ji mohl dostat,“ zdůraznil.
Chemik Antonín Holý je znám v souvislosti s vývojem léků proti nemoci AIDS. Jeho objevy zachránily a zachraňují život statisícům lidí. „Ale Nobelova cena je také o lobbování, to je nesporně důležitá věc. Malé země mají přeci jen v lobbování menší šance,“ řekl předseda Akademie věd.
Mezi odborníky známými ve vědeckém světě jsou i další čeští chemici - Pavel Hobza či Pavel Jungwirth. „Chemie určitě patří k tomu nejkvalitnějšímu, co česká věda nabízí. Svědčí o tom také to, že profesor Hobza je nositelem národní ceny Česká hlava, stejně jako profesor Holý. Kolega Jungwirth je mladší, ale letos dostal akademickou prémii,“ uzavřel Drahoš.
